Recenze novely lesního zákona (289/1995 Sb.), hodnocení Ekonomického magazínu: 10 %

Předkladatelé novely: poslanci Marian Jurečka, Jaroslav Faltýnek, Ladislav Velebný, Pavel Kováčik, Pavel Bělobrádek, Jan Bartošek, Jiří Mihola a Petr Kudela

Datum předložení: Únor 2017

Stanovisko vlády: Neutrální

Ministr Jurečka je tradičně znervózněn tím, že se u nás konzumují zahraniční potraviny, a spotřebitele neustává nabádat, aby raději sáhli hlouběji do kapsy a namísto dejme tomu polských vajec koupili mnohem kulatější vejce od slepiček, které kvokají česky. Spotřebitelé na něj sice víceméně kašlou, ale jako ministr zemědělství to má v popisu práce. Jako poslanec se ovšem rozhodl jít ještě dál a spolu s dalšími kolegy poslanci předkládá návrh zákona, jehož cílem je omezit vývoz nezpracovaného dřeva a vůbec podpořit rozvoj našeho lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu.

Postará se o to Lesnický a dřevařský fond, jehož zřízení se navrhuje prostřednictvím novely lesního zákona. Zbystřit by měli vlastníci lesů i zpracovatelé dřeva, kteří to budou platit. Prostředky bude fond získávat z povinných odvodů od vlastníků i nájemců lesa (většího než 1000 ha) a podnikatelů, kteří provozují pilařskou výrobu, výrobu dýh, dřevěných desek, buničiny nebo papíru, pokud zpracují ročně alespoň 20 000 m³ surového dříví, s výjimkou dříví palivového.

Výše odvodu má činit 5 Kč z každého i započatého hektaru lesních pozemků v kategorii lesa hospodářského nebo v kategorii lesa zvláštního s výjimkou lesů zařazených do pásma lesních porostů ohrožených imisemi A nebo B. Zpracovatel dřeva má odvádět 1 Kč z každého m³ zpracovaného surového dříví, s výjimkou dříví palivového. Štědrým přispěvatelem bude i stát. Jako nadpoloviční vlastník lesů u nás zaplatí svůj díl z hektaru, a k tomu ještě přidá podporu ve výši rovnající se povinným odvodům. Vybranou částku (z velké části od sebe) tedy ještě zdvojnásobí.

Celkové příjmy fondu jsou očekávány ve výši cca 31,4 milionu, z toho cca tři miliony mají padnout na pět zaměstnanců, kam se zřejmě počítá i ředitel. Kromě nich má mít fond sedm členů rady fondu jmenovaných ministrem zemědělství a pětičlennou dozorčí radu, kterou bude volit Poslanecká sněmovna s přihlédnutím k návrhům profesních svazů vlastníků lesů nebo zpracovatelů dřeva. Celkové provozní náklady fondu podle návrhu dosáhnou 20% příjmů, což se zdá přehnané i vládě, která ve svém stanovisku zaujala k návrhu neutrální postoj.

Z vybraných prostředků bude fond poskytovat podpory právnickým a fyzickým osobám na marketing dřeva, rozvoj a propagaci studijních oborů lesního hospodářství a využití dřeva. Sám bude zpracovávat studie k vyššímu využití dřeva nebo informovat veřejnost o lesnictví a dřevařství. Cílem je podle předkladatelů „zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti celého hodnotového řetězce založeného na lesním hospodářství při zachování zásad udržitelného obhospodařování lesů“. Česky řečeno má fond zajistit zvýšení domácího využívání dřeva, jeho zpracování na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a snížení vývozu surového dřeva do zahraničí.

Evidentní inspiraci našli předkladatelé ve Vinařském fondu, jenž vznikl novelou zákona o vinohradnictví a vinařství v roce 2002. Před vstupem do EU byla jeho hlavní náplní podpora výsadby vinic. Od roku 2004 se jeho činnost, na kterou dostává korunu z každého litru vína, omezila na podporu marketingu vína, rozvoj vinařské turistiky a informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství, což je zhruba totéž, co má dělat Dřevařský a lesnický fond.

Kromě náplně se oba fondy nápadně shodují i v navrhované struktuře řízení, prostřednictvím ředitele, rady a dozorčí rady. Jenže tím shoda mezi vínem a dřevem končí. Kdo ochutnal moravské červené, musí připustit, že takové víno se bez státem řízené propagandy nejspíš neobejde. Ale dřevo? I bez zbytečné byrokracie roste samo a nevede si vůbec špatně.

Podle poslední Výroční zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR narostla v roce 2015 plocha českých lesů o 2016 ha na celkových 2,66 mil. ha. Vzrostla i průměrná zásoba dříví, zvýšil se podíl listnatých dřevin a kleslo zastoupení smrku. Lesnatost v ČR (podíl lesních pozemků na celkové rozloze země) dosahuje 34 %, což je mírně pod průměrem zemí Evropské unie (37,6 %), který ale zvyšuje vysoká lesnatost skandinávských zemí. V roce 2015 sice mírně narostla celková těžba dříví, především však kvůli kalamitní situaci na severní a východní Moravě.

Stav lesů je celkově dobrý, a co víc, vyvíjí se pozitivním směrem. Jaký je tedy důvod pro zřízení Lesnického a dřevařského fondu? Řekněme si otevřeně, že pokud vláda ve svém stanovisku uvádí, že „cíle a efektivita fondu jsou diskutabilní“, je to řečeno ještě velmi kulantně. Ve skutečnosti je zcela k ničemu, pokud tedy nepočítáme, že se v něm bude dobře dařit jeho správcům. Výsledkem činnosti fondu by nebyla vyšší spotřeba dřeva ani vyšší podíl práce na jeho zpracování. Producentům dřeva jsou různé kampaně ukradené a prodají ho tam, kde dostanou lépe zaplaceno. Totéž platí o spotřebitelích, i oni se řídí cenou.

Bude-li návrh na vznik fondu schválen, můžeme se s trochou nadsázky těšit, že kromě takových kampaní, jako byla Ryba domácí, ve které ministerstvo zemědělství podle NKÚ vyhodilo oknem 178 milionů, aniž by došlo k růstu konzumace domácích ryb, přijdou i kampaně na český les nebo výrobky ze dřeva. Jen čert a ministr Jurečka zřejmě vědí, k čemu je člověku reklama na les, zato však taková kampaň „Česká rakev do každé rodiny“ by už mohla s odbytem výrobků ze dřeva pořádně zahýbat. Ale vážně, je vidět, že někteří lidé jsou zkrátka nepoučitelní a nezdary pro ně nejsou překážkou.

Deset procent dávám za to, že autoři mají rádi les, ale až vyrukují s okurkářským fondem na podporu a propagaci nakládaček, přísahám, že to bude nula. Máte-li za to, že taková obava je přehnaná, pak vězte, že vysloužilých politiků, kteří potřebují teplý pašalík, je hodně a Lesnický fond to nezachrání.