Bezmála polovinu českých státních dluhopisů v korunách ke konci března drželi zahraniční investoři. V absolutní částce to znamená zhruba sedm set osmnáct miliard z celkových 1,518 bilionu korun dluhopisů vydaných na domácím trhu. Vyplývá to z informací zveřejněných dnes Ministerstvem financí. Na konci loňského roku přitom zahraniční investoři drželi zhruba jen třetinu dluhopisů.

Podle analytiků jde o rekordní úroveň. „Levné financování v korunách a spekulace na posílení české měny vyústily před koncem tvrdého závazku České národní banky v masivní nárůst objemu českých korunových dluhopisů a pokladničních poukázek v držení zahraničních investorů,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. V dubnu podle něj podíl zahraničních investorů překonal padesát procent. Česká národní banka ukončila devizové intervence šestého dubna letošního roku. Koruna se aktuálně obchoduje lehce pod hranicí zrušeného kurzového závazku dvacet sedm korun za euro. Dřímal upozornil, že Česko se ke konci března stalo středoevropskou zemí s nejvyšším podílem zahraničních investorů vlastnících státní dluhopisy. V Polsku činil podle Dřímala podíl v únoru 32,8 procenta, v Maďarsku je aktuálně 12,5 procenta a na Slovensku, které je členem eurozóny, byl tento podíl v březnu 42,7 procenta.

Za růstem podílu je sázka zahraničních investorů na posílení koruny po konci kurzového závazku ČNB. Státní dluhopisy jsou pro ně jedním z mála nástrojů, kam mohou své peníze umístit. Vysoký zájem zahraničních investorů zároveň snižuje výnosy českých dluhopisů, a v mnoha případech dokonce státu zajišťuje půjčku za záporný úrok. „Zároveň však představuje riziko do budoucna. Pokud se někteří zahraniční vlastníci českých obligací rozhodnou je prodat, mohou výnosy poměrně prudce vzrůst. To se týká především dluhopisů s krátkými splatnostmi, kde je koncentrace zahraničních investorů největší,“ upozornil Dřímal.

Po konci kurzového závazku přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera začali zahraniční investoři dluhopisy se záporným výnosem prodávat, a jejich výnosy tak postupně vzrostly a dostaly se do méně záporných úrovní. „Neočekáváme však jejich skokový růst do výrazně kladných hodnot, jelikož o ně budou mít poté zájem domácí finanční instituce, pro které dluhopisy se záporným výnosem nebyly dostatečně atraktivní,“ uvedl.