Česká republika evidovala koncem dubna přes šestadvacet procent smluvně zajištěných evropských dotací určených na aktuální programové období v celkové výši sto šedesáti miliard korun. Za první čtyři měsíce tohoto roku dokázala ČR smluvně zajistit vyšší částku než za celý minulý rok. Do konce roku má Ministerstvo pro místní rozvoj smluvně zajistit minimálně čtyřicet procent z přidělených evropských financí. 

V rámci programového období 2014–2020 se České republice podařilo doposud smluvně zajistit 26,2 procenta z přidělené výše možných dotací z evropských fondů. Z celkově přidělených 648 miliard korun zatím ČR dokázala čerpat 160 miliard korun. Od ledna tohoto roku Česká republika dokázala smluvně zajistit 73,2 miliardy, což je vyšší částka, než se českému státu povedlo získat za celý minulý rok. Z pohledu smluvního zajištění evropských dotací byl od začátku roku 2016 nejúspěšnější letošní březen, a to díky částce 34,3 miliardy korun. V dubnu k tomuto finančnímu objemu přibylo 10,4 miliardy korun.

V rámci jednotlivých programů si v čerpání evropských peněz nejlépe vede program Zaměstnanost. Ten pod smlouvami eviduje už téměř tři pětiny z celkově přidělených 56 miliard korun. Na druhé straně nejhorší výsledky v tomto ohledu vykazuje s vyčerpanými osmi procenty operační program Praha – pól růstu, který má podpořit kupříkladu výzkum, technologický rozvoj a inovace či boj proti chudobě. „Tady jsou ty problémy hlubší. Musím připomenout, že o program pro Prahu jsme tvrdě bojovali. Evropská komise ho dlouho nechtěla schválit, ale zástupcům Prahy se ho nakonec podařilo prosadit. Takže je v zájmu renomé České republiky, abychom to dokázali nějak obhájit,“ uvedla náměstkyně Ministerstva pro místní rozvoj Olga Letáčková.

V případě nesouladu se strategií Evropa 2020 může Česko přijít o 38,6 miliard

Podle náměstkyně MMR bude pro Českou republiku důležitý konec příštího roku, kdy Evropská komise vyhodnotí jednotlivé země a jejich programy na základě plnění jejich závazků v souladu se strategií Evropa 2020. V případě neplnění může náš stát přijít o šest procent z přidělené částky pro programové období ve výši 38,6 miliardy korun. Podle Olgy Letáčkové má MMR zatím pochybnosti pouze ve dvou případech: v oblasti energetických úspor a elektronizace veřejné správy. Jelikož unijní pravidla stanovují, že projekty musí být proplaceny do tří let, ČR bude mít jasno, o kolik peněz případně přišla v rámci projektů přidělených v roce 2015, až na konci roku 2018.

Na konci letošního roku chce mít MMR pod smlouvami minimálně 40 procent evropských dotací, tedy 244 miliard korun. „To je nový milník, který letos řídicím orgánům dáváme,“ dodala náměstkyně Letáčková. Objem peněz pod smlouvami MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.

V předchozím programovém období 2007–2013 měla Česká republika možnost čerpat zhruba 700 miliard korun z evropských fondů, z nichž zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta.

Smluvně zajištěné peníze z EU od roku 2016:

Měsíc Peníze za měsíc

(mld. Kč)

Peníze celkem kumulativně

(mld. Kč)

Podíl kumulativně (procenta)
Leden 2016 6,4 23,5 3,9
Únor 2016 7,8 31,3 5,1
Březen 2016 1,7 33,0 5,4
Duben 2016 2,7 35,7 5,9
Květen 2016 2,7 38,5 6,3
Červen 2016 6,6 45,1 7,4
Červenec 2016 2,2 47,3 7,7
Srpen 2016 3,5 50,8 8,3
Září 2016 2,3 53,1 8,7
Říjen 2016 4,8 57,9 9,5
Listopad 2016 10,2 68,1 11,2
Prosinec 2016 18,5 86,6 14,2
Leden 2017 20,4 107,0 17,6
Únor 2017 8,1 115,1 18,9
Březen 2017 34,3 149,4 24,5
Duben 2017 10,4 159,8 26,2

Zdroj: MMR