Počet plateb se celosvětově stále zvyšuje. Bezhotovostní platby rostou rychleji než hotovostní. V České republice by měl podíl hotovostních plateb, který je aktuálně odhadován na téměř osmdesát procent, v budoucnu stále klesat k evropskému průměru sedmdesáti až šedesáti procent, řekl v rozhovoru pro ČTK Tomáš Fíla z rozvoje platebních služeb Komerční banky. Podíl hotovostních plateb v Evropě se pohybuje od čtyřiceti procent ve Skandinávii po devadesát procent v balkánských zemích.

Tempo snižování podílu hotovostních plateb bude záležet především na jednoduchosti, dostupnosti a ceně alternativních platebních metod, jako je převod z účtu na účet nebo platba kartou. „Třeba výraznějšímu rozšíření nyní tak populárních plateb kartou v mobilu brání velká ,variantnost‘ mobilních telefonů a fakt, že se technologie tohoto typu placení stále rozvíjí,“ podotkl Fíla.

Podle dostupných statistik se při placení  v systému tzv. e-komerce nejčastěji používá dobírka, případně platba při osobním odběru. Následují platební převod a online platba kartou. Zvýšení podílu plateb mezibankovním převodem by výrazně pomohly takzvané instantní platby. Ty zrychlí převod peněz k obchodníkovi z nynějšího jednoho dne na maximálně několik sekund, upozornil Tomáš Fíla. Banky se nyní na tomto řešení musí dohodnout. Fíla očekává, že by nový systém mohl začít fungovat během několika málo let.

Bezhotovostní platby jsou jistým rizikem pro osobní data

Odborníci připomínají, že s nástupem bezhotovostní společnosti vzniká rozpor mezi rizikem ztráty svobody kvůli možnému zneužití dat a pohodlím, které digitální svět přináší. Před bezhotovostní společností varoval dříve například bývalý prezident Václav Klaus. Nastolení bezhotovostní společnosti by podle něj znamenalo ztrátu svobody, anonymity a nástup „velkého bratra“. Fatálním důsledkem je i ztráta demokracie.

„Do určité míry může být soukromí potlačené,“ připustil Fíla. Připomněl ovšem, že lidé již nyní umisťují spoustu soukromých dat na sociální sítě. „Doba je taková,“ poznamenal. Pomoci omezit nebezpečí zneužívání dat může podle něj zaváděná regulace Evropské unie – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Více než zneužívání dat samotnými firmami se Fíla obává neoprávněného přístupu hackerů.

V roce 2016 vzrostl v Česku počet plateb u obchodníků platební kartou o téměř dvacet procent na šest set osmdesát čtyři miliony, o sedm procent více než předloni. Růst se týkal všech typů karet, tradičních i bezkontaktních. Průměrná částka zaplacená platební kartou byla v loňském roce těsně pod sedmi sty korunami, což je ve srovnání s rokem předchozím pokles o deset procent. Podle asociace je to potvrzením toho, že Češi stále častěji platí kartami i drobné částky, které pak průměr postupně snižují.