Celkový dluh obyvatel České republiky se na konci března poprvé dostal přes hranici dvou bilionů korun a meziročně vzrostl o částku vyšší než sto šedesát miliard korun. Naproti tomu došlo k meziročnímu snížení dluhu ohroženého nesplácením o šest miliard. Jeho podíl na celkovém dluhu tvoří dvě procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.

Objem dlouhodobého dluhu, tedy dluhu určeného na bydlení, meziročně vzrostl o téměř sto čtyřicet miliard a přesáhl hranici jednoho a půl bilionu korun. Na celkovém dluhu se podílí téměř osmdesáti procenty. Zbylých dvacet procent tvoří dluh krátkodobý, který je primárně určen na spotřebu.

Meziroční růst celkového objemu dluhu byl téměř devět procent. „V prvním čtvrtletí roku pokračoval trend vysokého zájmu o úvěry na bydlení. Vedle dobré ekonomické situace a nízkých úrokových sazeb tento zájem přičítáme také tomu, že lidé byli ovlivněni informacemi o blížícím se zpřísnění podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů a snažili se sjednat si své úvěry ještě před začátkem platnosti aktuálního doporučení České národní banky o omezení poskytování hypoték v pásmu od osmdesáti procent hodnoty nemovitosti,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Počet klientů s dluhem se meziročně snížil o dvacet sedm tisíc, celkem je dlužníků přes tři miliony. Za snížením stojí především meziroční pokles klientů s krátkodobým dluhem. Počet klientů s dlouhodobým dluhem naopak vzrostl. Pozitivní zprávou je, že klesl objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, kde nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky, na celkových čtyřicet jedna miliard korun. Meziroční pokles byl zaznamenán u obou typů dluhu, dlouhodobého i krátkodobého.

„Takto výrazný pokles ohroženého dluhu při současném nárůstu objemu celkového dluhu je velmi pozitivním trendem. Podíl ohroženého dluhu na celkovém dluhu je v posledních letech nejnižší. Dvouprocentní podíl ohroženého dluhu je velmi nízký i v rámci Evropy, a ukazuje tak, že bankovní a finanční instituce v České republice jsou i přes rostoucí objemy poskytovaných úvěrů velmi konzervativní a nepouští se do poskytování rizikových úvěrů,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

V prvním čtvrtletí také meziročně klesl počet lidí s ohroženým dluhem a klesla i částka připadající na jednoho klienta. U dlouhodobého dluhu je tato částka necelých pět set tisíc, u krátkodobého přesahuje nepatrně devadesát tisíc korun na dlužníka.