Recenze novely zákona o investičních pobídkách 192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb. (sněmovní tisky 1058 a 1074). Hodnocení Ekonomického magazínu: 50 %.

Předkladatelé novely: Poslanci Andrej Babiš, Karel Fiedler

Datum předložení: Březen 2017

Stanovisko vlády: Souhlas a nesouhlas

Navzdory tomu, že sněmovna stráví spoustu času hloubáním nad tím, kdo lže (a tudíž i krade), nezastavila své legislativní obrátky. Dnes se podíváme hned na dva návrhy zákonů, které se týkají problematiky nadmíru aktuální, a to korunových dluhopisů. Zdanit, či nezdanit, toť otázka. Ministr (brzy zřejmě již bývalý) Babiš (ANO) a poslanec Fiedler (nezařazený) navrhují zdanit. Vláda se po značném váhání nakonec rozhodla pro šalamounské řešení: nekomentovaný souhlas s Babišovým návrhem a nesouhlas s návrhem Fiedlerovým, který je ovšem v hlavních obrysech stejný.

Zdanění korunových dluhopisů se dostává do sněmovny opakovaně. Andrej Babiš se je nedávno snažil vpašovat do návrhu poslankyně Kovářové, která chtěla novelou zákona o daních z příjmů podpořit dárcovství krve a krvetvorných buněk. Když zjistila, že Babiš hodlá návrh použít jako nosič pro své záměry, raději jej stáhla (a později podala znovu). Nyní si tedy Babiš podal vlastní zákon, jehož cíle jsou jednoznačně politické: očistit se od podezření ze zneužití korunových dluhopisů k neplacení daní a současně postavit politické soupeře před dilema, zda mu s tím mají pomáhat, nebo se vystavit obvinění, že je danit nechtějí. Jednoznačně chytrý marketingový tah.

Podívejme se ale na věcnou podstatu peripetií s korunovými dluhopisy. Jejich historie je skutečně zajímavá. Již od roku 1993 bylo v zákoně o daních z příjmů zakotveno obecné pravidlo, že úrokové příjmy z dluhopisů se zaokrouhlují na celé koruny dolů. Dlouhá léta nikoho nenapadlo, alespoň o tom není nic známo, že pokud vydáte dluhopisy v hodnotě jedna koruna, jejichž výnos logicky bude nižší než koruna, žádnou daň nezaplatíte. Až ministra Kalouska.

V roce 2011 vydalo jím řízené ministerstvo dluhopisy se jmenovitou hodnotou 1 Kč v celkové hodnotě 20,4 miliardy Kč. Cíl byl jednoduchý: nalákat fyzické osoby k nákupu dluhopisů, jejichž výnos jim nebude zdaněn. Pro velký úspěch Ministerstvo financí v následujícím roce vydalo korunové dluhopisy za dalších 45 miliard, ale to už si toho všimly i soukromé subjekty, které začaly ministerstvo masivně následovat. Vydávaly je banky, včetně například ČNB, obchodní společnosti, zkrátka kdekdo. Jen v roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí v celkovém objemu 164 miliard.

To už stát musel reagovat, a tak v rámci novely zákona o investičních pobídkách, jehož součástí byla i novela zákona o daních z příjmů, došlo ke změně způsobu zaokrouhlování úrokových příjmů tak, že i u fyzických osob se zaokrouhluje na koruny dolů celková částka daně z jednotlivého druhu příjmu. Zlaté časy korunových dluhopisů 1. ledna 2013 skončily, nikoli však zpětně. Na příjmy z dluhopisů vydaných před rokem 2013 se toto ustanovení nevztahuje (Andrej Babiš je mimochodem nakoupil na konci roku 2012).

A o to právě v navrhované novele zákona o investičních pobídkách jde. Jednoduše řečeno Babiš chce, aby se od ledna 2018 nový způsob zaokrouhlování z celku, a nikoli z jednotlivého dluhopisu vztahoval i na fyzické osoby za předpokladu, že vlastník dluhopisu (rozuměj Babiš) a jeho emitent (rozuměj Agrofert) byli v okamžiku emise dluhopisu spojenými osobami, což podle definice spojených osob uvedené v zákoně o daních z příjmů Babiš s Agrofertem byli. Zpětné zdanění korunových dluhopisů by tak dopadlo pouze na něj a jemu podobné, a nikoli na občany, kteří si je nakoupili od Kalouska s příslibem, že nebudou zdaněny.

Tento způsob zdanění korunových dluhopisů od roku 2018 (nikoli od jejich nákupu) zdá se celkem rozumným, protože zdaňuje ty jejich držitele, kteří vzbuzují právem největší pochybnosti: půjčovali sami sobě, ke všemu často dost nevýhodně na vysoký úrok. Kromě ministra financí je mezi nimi například „spravedlivý autobusák“ Jančura, ale to by byl jiný příběh. V rozlišování neboli diskriminaci držitelů stejných dluhopisů je ale ukryto čertovo kopýtko. Jde o odlišné zdanění stejného druhu příjmu, což zakládá nerovnost v oblasti vlastnictví. Než se ale hádat se státem, bude pro postižené mnohem jednodušší, když své dluhopisy prodají někomu, na koho nová úprava nedopadne. Pro představu jde o to, že je Babiš prodá nebo daruje Monice a jede se dál podél černých skal.

V úvodu jsem zmínil, že budu psát hned o dvou poslaneckých iniciativách ve stejné věci. Korunové dluhopisy zaujaly i poslance Fiedlera, který navrhuje totéž, jen jinou legislativní cestou. Mimochodem, též legislativně technicky vadnou, neboť i on, stejně jako (ex)ministr Babiš, to provádí novelou přechodných ustanovení zákona. Věcně se návrh liší hlavně tím, že zdanění korunových dluhopisů má dopadnout i na osoby spojené s osobou, která byla v okamžiku emise tohoto dluhopisu osobou spojenou s emitentem. Dá se to přeložit tak, že pana poslance nejspíš taky napadla Monika.

Z tohoto pohledu jde o návrh „vizionářský“, ve skutečnosti ale jen ukazuje absurditu celé věci. Osoby spojené s osobou, která je osobou spojenou s emitentem, bychom takto mohli řetězit donekonečna. Jen nevím, jak by jejich spojení finanční správa kontrolovala. Z kapacitních důvodů by zřejmě nedělala nic jiného, ale ono to už teď vypadá, že příštích pět let nic jiného než kontrolu korunových dluhopisů stejně dělat nebude. Věcné důvody pro přijetí zákona neexistují, o těch politických jsem se zmínil výše. Nezávidím a dávám tomu 50 : 50.