Minulý týden přinesl z ekonomiky mnoho nových dat, která mění můj názor na budoucí vývoj úrokových sazeb. To ve zkratce znamená, že se bojím, že nás nic pěkného nečeká.

Potvrdilo se, že inflace nabírá nebezpečně na obrátkách. Zatímco v dubnu rostly ceny meziročně jen o 2,0 %, v květnu rostly meziročně už o 2,4 %. To je výrazné zrychlení. Inflační cíl ČNB jsou 2,0 % a trh čekal inflaci jen na 2,2 %. Rostou tak moje obavy, že ČNB brzo zařadí zpětný chod měnové politiky. Zatímco od roku 2013 až do letošního dubna pumpovala peníze do ekonomiky a celkově utratila za intervence více než dva biliony korun, nyní hrozí, že začne zvyšovat své úrokové sazby.

Strach z inflace je oprávněný. Data mluví jasně. Míra nezaměstnanosti poklesla na neuvěřitelně nízkou hodnotu 4,1 %. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. To tlačí na růst mezd. Průměrná mzda vyrostla v ekonomice meziročně o více než 5 %. To překonalo všechna očekávání včetně ČNB.

V ekonomice je tedy hodně pracovníků, a těm ještě rostou mzdy. Lidé více utrácejí, protože mají z čeho. Vyšší útraty rozvazují obchodníkům ruce a ti mohou zdražit. To otevírá inflaci stavidla. Průměrnou meziroční inflaci v roce 2017 čekám kolem 2,4 %. To představuje proti loňskému roku skok o 1,7 procentního bodu, což je velký strašák pro ČNB. Není proto třeba pochybovat o tom, že úrokové sazby vzrostou.

Potvrzují to i slova centrálních bankéřů, kdy 7. června viceguvernér ČNB M. Hampl prohlásil: „Naše prognóza počítá s růstem sazeb ve druhé polovině roku. Zatím to stále považuji za nejpravděpodobnější vývoj.“ Zvyšování úrokových sazeb s sebou však přináší i rizika. Problémem je zejména trh nemovitostí. Ceny nemovitostí jsou už vysoko, což se odráží i v nájmech. Podle posledních dat rostou nájmy meziročně o 2,7 %.

Zvýšení úrokových sazeb může ovlivnit lidi splácející hypotéky do té míry, že je nebudou schopni splácet, což způsobí problémy bankovnímu sektoru. Podobné problémy už nejednou způsobily ve světě hypoteční krizi.

ČNB už proto přijala opatření, kdy tlačí na snižování výše hypotéky v poměru k ceně nemovitosti. Bohužel to zatím vede k přesně opačnému jevu, než bylo zamýšleno. Místo toho, aby lidé využili své úspory a měli menší úvěr, vezmou si jiný druh úvěru, než je hypotéka. Ten je ovšem úročen pro lidi ještě nejpříznivěji, čímž podle mě pro bankovní sektor rizika rostou, místo toho, aby klesala, jak zamýšlela ČNB. Čekám proto další a ještě horší regulaci. Vše povede k tomu, aby se poskytovaly menší úvěry vzhledem k příjmům žadatele o úvěr.

Situaci dnes překvapivě komplikují poslanci. Ti budou možná torpédovat připravovaný zákon o ČNB, jenž měl dát centrální bance více nástrojů ke krocení hypotečního trhu. Někteří poslanci se však domnívají, že by zákon mohl zamezit mladým rodinám v získání hypotéky. V tom mají pochopitelně pravdu. Mladé rodiny mají obvykle nižší příjmy a regulaci jde o to, vytlačit nízkopříjmové rodiny z trhu, nebo alespoň z trhu dražších bytů. Poskytování úvěrů není sociální program.

Po přepočtení podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen činí česká inflace 2,5 %. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za květen 2017 je 1,4 %. Jednoznačně z toho plyne, že to ČNB s intervencemi přehnala. Potřebovala by, aby koruna výrazněji posílila a zlevnila zboží z dovozu. Koruna už posiluje. Hodnoty nad 26 korun za euro však pro ČNB nic neřeší. Potřebují silnější korunu. Koruna má prostor k posílení a očekávám, že ho využije. Koruna bude dlouhodobě posilovat. Jde jen o tempo. Pokud koruna výrazně neposílí (20denní průměr fixingu pod 26,00 CZK/EUR), hrozí, že ČNB zvýší své úrokové sazby už ve třetím kvartálu letošního roku.

Nicméně vzhledem k situaci na trhu nemovitostí předpokládám, že růst sazeb bude jen velmi pomalý a v maličkých krocích. Sazby hypoték tak mají před sebou dlouhou cestu mírného šplhání.

Trh nemovitostí vnímám jako velký problém a řešení nevidím ve větší regulaci, ale v tom, že hypoteční sazba začne odrážet realitu trhu nemovitostí. Jinými slovy, všichni by se měli připravit do budoucna na dvě zásadní změny. Získat hypotéku bude komplikovanější a hypotéky budou dražší. Růst úrokových sazeb bude ovšem jen pozvolný. To nejhorší, co by regulátor mohl udělat, by byl skok v sazbách.