Recenze novely zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (sněmovní tisk 1124). Hodnocení Ekonomického magazínu: 80 %

Autoři: Radek Vondráček, Roman Sklenák, Jiří Mihola, Pavel Kováčik, Zbyněk Stanjura, Marek Černoch

Stanovisko vlády: Podpora

Datum předložení: Květen 2017

V registru smluv jde stručně řečeno o toto: všechny státní a veřejné instituce, obce i kraje, právnické osoby, v nichž má většinovou majetkovou účast stát nebo územní samosprávný celek, a další instituce v zákoně uvedené, mají povinnost zveřejňovat nově uzavírané smlouvy s plněním nad 50 tisíc. Povinnost zveřejňovat už platí od 1. 7. 2016, ale teprve od 1. 7. 2017 bude zveřejnění v registru smluv podmínkou účinnosti těchto smluv. To znamená, že pokud ji povinná osoba nezveřejnění nebo nezveřejní v předepsaném rozsahu, nebude smlouva od počátku účinná.

Přijetím tohoto zákona politické strany splnily slib daný před volbami iniciativě Rekonstrukce státu. Potíž podobných slibů je, že slibujete podpořit něco pouze podle názvu, a nikoli obsahu, který je znám jen v matných obrysech. Skutečný svět ale není Ekvestrie růžových poníků, kde k úspěchu stačí dobré úmysly. Jako první si to uvědomila skupina lidoveckých poslanců, když v lednu 2016, ještě před nabytím účinnosti zákona, podala návrh novely, jejímž cílem bylo vyloučit z povinných osob státní podniky, čímž měli na mysli Budvar.

Argumentem bylo, že pokud bude Budějovický Budvar zveřejňovat své smlouvy s dodavateli a odběrateli, bude to mít negativní dopady na jeho podnikání. Svlékání před konkurencí, která takovou povinnost nemá, je jako být nahý na pláži, kde jsou všichni v plavkách. Potud jde o správnou úvahu. Proč by ale měl dostat výjimku Budvar, a ne Pivovar Strakonice, který je ve vlastnictví stejnojmenného města? A když se nad tím ještě trochu zamyslíte, neplatí to náhodou pro všechny komerční subjekty, které jsou z nějakého důvodu ve veřejném vlastnictví?

Stalo se, poslanci se zamysleli a výsledkem bylo (mimo jiné) rozšíření výjimek z povinnosti uveřejňovat smlouvy na všechny společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které vykonávají obchodní činnost nebo činnost, která má průmyslovou a obchodní povahu. Podle Rekonstrukce státu tak sněmovna vyprázdnila obsah normy, která bránila plýtvání veřejnými prostředky: nedala přednost zájmu občanů před snahou lobbistů zakrýt finanční toky. Jména „zrádců“ pak byla vláčena bahnem a pranýřována tak úspěšně, že Senát raději zase zákon vrátil do sněmovny s návrhem na vypuštění všech podstatných změn.

Tím se konečně dostávám k dnešnímu návrhu novely zákona, kterou předkládá poslanec Vondráček (ANO) spolu s dalšími poslanci z různých stran. Návrh lze označit za kompromis mezi původním návrhem sněmovny a návrhem Senátu. Nedochází už k vynětí povinných subjektů z předmětného zákona, ale k úpravě režimu zveřejňování u některých smluv nebo vynětí určitých typů smluv. Návrh počítá s tím, že povinné subjekty založené za účelem uspokojování potřeb, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu, nemusí zveřejňovat ty smlouvy, které byly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku v rozsahu předmětu jejich podnikání. Ven se tak dostanou různé poradenské smlouvy, ale už ne smlouvy s dodavateli a odběrateli.

Totožnou ochranu návrh zajišťuje také u právnických osob založených za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví. Dále návrh zrovnoprávňuje Českou televizi a Český rozhlas s dalšími podnikajícími subjekty ohledně možnosti nezveřejňovat smlouvy uzavřené adhezním způsobem (ber, nebo nech být) a také ohledně možnosti nezveřejnit v metadatech cenu a druhou stranu smlouvy, pokud se jedná o obchodní tajemství. Speciální režim návrh zavádí pro zveřejňování smluv uzavřených za účelem zajištění dodávek léčiv nebo zdravotnických prostředků, jejichž účinnost nebude podmíněna zveřejněním.

Do 1. července 2017, kdy nabude účinnosti ta část zákona o registru smluv, která váže účinnost smlouvy na její správné zveřejnění, zbývá jen pár dní. Sněmovna se proto rozhodla, že zatím nebude hlasovat o původní novele, vrácené Senátem, a pokusí se Vondráčkův návrh prohlasovat už v prvním čtení. I tak se to ale těžko stihne, což kazí výsledný dojem. Nezbývá než popřát poslancům mnoho zdaru a doufat, že příští kandidáti do sněmovny zase nenaletí na vějičku aktivistům, kteří nikdy skutečně nepracovali a o penězích se domnívají, že vznikají psaním projektů.

Mimochodem, povinnost zveřejňovat smlouvy existovala pro zadavatele veřejných zakázek podle tehdejšího zákona o veřejných zakázkách už od 2012. Pravda, bez oné sankce neplatnosti, ale ještě uvidíme, že právě tohle ustanovení může způsobit pořádný zmatek a neplechu. Ono totiž nejde jen o to, zda ji zveřejníte, ale též o to, zda v ní nezačerníte něco, co jste neměli. Pak najednou zjistíte, že jste plnili smlouvu, která neexistuje. Ale nezoufejte, kluci a holky z Rekonstrukce vám jistě rádi dodají špagát, na kterém se oběsíte, protože jste korupčník a lobbista.