Současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. V rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří to uvedl Jiří Rusnok, guvernér České národní banky, jejíž aktuální prognóza počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.

„Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnově politicky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být ale důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb,“ uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod dvacet šest korun a třináct haléřů za jedno euro.

V pondělí se obdobně vyjádřil viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík, který řekl, že necítí potřebu uspíšit zvyšování úrokových sazeb, pokud si kurz koruny udrží posilující trend. Jeho slova potvrdil další den i člen bankovní rady Marek Mora, s tím, že by Česká národní banka mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.

Podle Rusnoka se kurz koruny po konci intervencí letošního šestého dubna pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala. „To nás těší. A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují,“ řekl.

Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se podle Rusnoka zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. „Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není,“ sdělil guvernér.

Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. „Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat,“ dodal guvernér. Odhady vývoje kurzu centrální banka zatím nechce podle Rusnoka zveřejňovat. „Stále jsme v jistém přechodovém období, byť ta situace vypadá velmi klidně. Ale stále ještě není čas zveřejňovat odhady vývoje kurzu koruny,“ uvedl.

Rizika odhadovaného vývoje nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Stejně působí růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy. „Intuitivně se mi zdá, že velký výkyv v odhadu vývoje inflace proti platné prognóze nebude,“ předpokládá Rusnok.