Počet dlouhodobě nezaměstnaných za poslední tři roky klesl na polovinu a stále si klesající tendenci drží. Od letošního ledna je každý měsíc počet lidí nezaměstnaných déle než jeden rok nižší než počet volných pracovních míst. V červnu letošního roku bylo bez práce déle než rok necelých sto sedmdesát tisíc lidí, volných pracovních míst naopak úřady nabízely přes sto osmdesát tisíc. Čtyři z deseti nezaměstnaných jsou bez práce déle než rok, déle než dva roky jsou to už jen tři z deseti. Vyplývá to z údajů Úřadu práce České republiky.

Průměrná doba nezaměstnanosti se pozvolna prodlužuje. Od ledna do června letošního roku se prodloužila o plných osmdesát pět dnů, z původních šesti set šedesáti na sedm set čtyřicet pět dnů.

V době poklesu míry nezaměstnanosti a růstu počtu pracovních míst opouštějí evidenci úřadů práce zejména ti nezaměstnaní, z nichž se ještě nestali nezaměstnatelní, řekl České tiskové kanceláři analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Jde o lidi, kteří byli bez práce jen nějaký čas a ještě neztratili pracovní návyky a stále si udržují aktuální znalosti v oblasti moderních informačních a komunikačních technologií. V evidenci úřadů práce pak podle něj zůstávají lidé obtížně zaměstnatelní nebo nezaměstnatelní.

Pokud jsou lidé mimo pracovní proces dva a více roků, ztrácejí pracovní návyky, upozornil Kovanda. „Zůstávají zahálčivě doma nebo příležitostně melouchaří v šedé ekonomice, případně se uchylují ke kriminální činnosti,“ dodal. Mnohdy jde o lidi se základním vzděláním, kteří jsou závislí na dávkách. Někteří z nich nechtějí přijmout méně placenou práci, jelikož by se jim to nevyplatilo. Částečnou nápravou této situace může být aktuální zvyšování minimální mzdy, která pro tyto skupiny lidí práci zatraktivňuje.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Pavla Sobíška bývá dlouhodobá nezaměstnanost specifickým problémem pracovního trhu, který pouhé zrychlení ekonomiky neodstraní. Při vysoké nabídce volných pracovních míst, jaká v současnosti v Česku existuje, tak podle něj zřejmě mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují lidé, kteří buď v principu pracovat nechtějí, nebo mají zásadní zdravotní omezení. „Podniky obvykle příliš nejeví o dlouhodobě nezaměstnané zájem v obavě, že ti ztratili klíčové pracovní návyky. V situaci akutního nedostatku pracovních sil ale možná podniky rozhazují své sítě i v této skupině,“ doplnil.

Za velký úspěch považuje Sobíšek pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných za poslední roky. „Domnívám se ale, že k němu přispělo zejména omezení přílivu lidí do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, dané lepšími možnostmi najít nové místo při ztrátě původního,“ uvedl. Skupinu dlouhodobě nezaměstnaných opustili i lidé, kteří odešli do penze.

Nejen úřad práce, ale i projekty financované z národních a evropských peněz věnují zvýšenou pozornost a podporu všem lidem ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností.

Od loňského dubna úřady práce nově poskytují příspěvek na dojížďku za prací, nejčastěji přiznaná výše příspěvku je tisíc pět set korun. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždějí do práce deset až dvacet pět kilometrů. Nejvíce žádostí je v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Lidé také mohou žádat o jednorázový příspěvek padesát tisíc korun na přestěhování se za prací. Zájemci opět převažují v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i tří set kilometrů.