Rubrika Poradna dnes s Martinem Němečkem, finančním poradcem OVB Allfinanz (I. díl)

Netřeba se přít o tom, že oblast pojištění je oblastí složitou. Pojďme si společně projít pro běžného klienta nejdůležitější oblast, a to pojištění osob. Než se do toho pustíme, je třeba říct, že v západních zemích je životní pojištění rozšířenější než pojištění majetku. I to je důvod, proč je potřeba mít jasno v tom, jaké druhy životního pojištění existují a k čemu jsou dobré.

Základním produktem pojištění osob je životní pojištění. Základními motivy sjednávání životního pojištění je finanční zabezpečení blízkých osob pro případ smrti nebo závažné zdravotní újmy pojištěného. Může to však být i finanční zabezpečení vlastní osoby pojištěného, v případě dožití konce pojištění. Na životní pojištění lze pohlížet také z hlediska, zda pojistný produkt obsahuje, či neobsahuje rezervotvornou – „kapitálotvornou“ – složku. Životní pojištění se pak člení na a) rezervotvorné životní pojištění – zahrnuje kapitálové, důchodové, univerzální nebo investiční životní pojištění; b) nerezervotvorné životní pojištění – bývá označováno jako rizikové životní pojištění nebo také jako pojištění pro případ smrti. U rezervotvorných produktů je v případě uplynutí pojistné doby vyplacena naakumulovaná finanční částka nebo je vyplácen dohodnutý důchod (renta).

Jedná se o pojištění, které může mít dobu trvání až do důchodového věku a naakumulované peníze mohou být určeny jako základ financí na stáří. Pokud je doba pojištění nejméně pět let a pojištěná osoba je na konci pojistné doby ve věku 60 a více let a nejsou umožněny částečné výběry, může si z daňového základu odečítat ročně zaplacené pojistné až do částky 24 000 Kč. Na toto pojištění také může přispívat zaměstnavatel a jeho příspěvky jsou osvobozeny od daně. Zatímco u kapitálového, důchodového a univerzálního životního pojištění je část zaplaceného pojistného zhodnocována technickou úrokovou mírou, což je garantované zhodnocení pojistné rezervy, pak u investičního životního pojištění je opět část pojistného investována do vnitřních fondů nebo strategií pojišťovny, ale je podstupováno tržní riziko kolísání nebo ztráty hodnoty.

Na druhou stranu je u investičního životního pojištění vyšší potenciál výnosu. U konvenčních produktů nás může příjemně překvapit připsání podílů na výnosech nad rámec garantované technické úrokové míry. U nerezervotvorných produktů se na konci pojistné doby žádné plnění nevyplácí, protože inkasované pojistné bylo průběžně spotřebováno na poskytovanou pojistnou ochranu. Jedná se o levnější druh pojištění (netvoří se kapitál), který se využívá ke krytí dluhů (hypoték) nebo zajištění blízkých osob pro případ smrti pojištěné osoby. Poměrně novou konstrukci představuje investiční životní pojištění, v jehož hlavním tarifu je obsaženo pojištění pro případ smrti, a mohlo by tedy být kategorizováno jako rizikové životní pojištění. Lze však u něj fakultativně hradit investiční pojistné formou pravidelně placeného, poplatkově výhodnějšího, mimořádného pojistného.

Je to stále pojištění

Ačkoli typy životního pojištění nesou několik přívlastků indikujících tvorbu kapitálu, je primární funkcí životního pojištění stále pojištění pro případ smrti. Pojištění pro případ dožití, jímž je pojišťováno riziko dlouhověkosti, tedy potřeby finančního zabezpečení v postproduktivním věku, má být spíš jen nástrojem diverzifikace mezi typy finančních produktů nebo jejich poskytovateli. Moderní flexibilní produkty umožňují kapitálotvornou složku pojistné smlouvy významně potlačit, při vhodném nastavení je pak očekávané modelované plnění v případě dožití pouze v řádu několika desítek tisíc korun.

Pro tvorbu kapitálu mají finanční poradci k dispozici jiné typy produktů, daňově zvýhodněné jiným způsobem, nebo třeba i vůbec. Jestliže jsme v úvodu uváděli, že jedním ze základních motivů pro sjednání životního pojištění je zabezpečení blízkých osob pro případ smrti, pak musíme vyzdvihnout jednu nespornou výhodu, kterou představuje možnost určení obmyšlených osob.

Obmyšlenou osobou je osoba oprávněná k přijetí pojistného plnění v případě smrti pojištěné osoby. Určením obmyšlené osoby, resp. obmyšlených osob může pojištěný nejen určit osoby, jimž má být pojistné plnění vyplaceno, ale dokonce stanovit i jejich podíly. Pokud by měla pojištěná osoba např. nezletilé, nevýdělečně činné dítě, může být jeho podíl stanoven ve vyšší procentuální výši než u ostatních, již dospělých, výdělečně činných dětí nebo manželky. Určení obmyšlených osob má přednost před děděním ze zákona, dědicové jsou navíc dle občanského zákoníku oprávněni k přijetí pojistného plnění, až pokud by nebylo manžela pojištěného, dětí pojištěného a rodičů pojištěného v uvedeném pořadí.

Smrt, dožití – a co dál?

Samo o sobě by životní pojištění pro pojištěného nebylo příliš atraktivní, pojistit se pro případ smrti, a tím zabezpečit a ochránit své blízké je sice ušlechtilé, během života však mohou nastat události nekončící smrtí pojištěného, přesto však mohou mít doslova fatální následky. Životní pojištění se naštěstí stalo jakýmsi nosičem, na kterém je vedle krytí rizika smrti a případně dožití možno sjednat doplňková životní pojištění představovaná pojištěním invalidity a pojištěním závažných onemocnění, dále pak úrazová a nemocenská připojištění.

Plnění z pojištění invalidity představuje nástavbu na invalidní důchod, který by pojištěné osobě plynul ze systému sociálního zabezpečení, v případě jeho přiznání. Pojišťovny zpravidla výplatu pojistného plnění navazují právě na přiznání invalidního důchodu ze strany České správy sociálního zabezpečení. V současné době jsou na trhu již běžně dostupná pojištění všech tří stupňů invalidity. Stejně tak lze volit mezi pojištěním s jednorázovým plněním a pojištěním s výplatou důchodu (renty), případně existují i plnění kombinovaná. Ne zcela běžným, avšak z pohledu kvality zajištění významným je pojištění invalidity dětí, tzv. invalidity z mládí. To má za úkol zabezpečit dítě pro případy, kdy vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu nebude v dospělosti schopno vykonávat výdělečnou činnost. Z pojištění závažných onemocnění pojišťovna poskytne plnění v případě stanovení diagnózy uvedené v pojistných podmínkách. U výše uvedených doplňkových pojištění se samozřejmě závažnost dopadů, jež jsou předmětem pojistného krytí, odráží v ceně pojistného.

V oblasti úrazových pojištění se v nabídce pojistných produktů setkáme zejména s pojištěním smrti, trvalých následků, odškodného – tělesného poškození, jejichž příčinou je, jak už označení napovídá, úraz pojištěné osoby. Pojištění pro případ smrti následkem úrazu představuje variantu pojištění pro případ smrti, kdy je plnění vypláceno pouze v případě, došlo-li ke smrti výlučně z důvodu úrazu. Sjedná-li si pojištěná osoba dostatečné zajištění pro případ smrti v hlavním tarifu, které je označováno jako smrt obecná (úrazem/nemocí), postrádá sjednání pojištění smrti úrazem smysl, ledaže by pojištěný měl výslovný zájem o navýšení plnění v případě, že k jeho smrti dojde následkem úrazu, případně by zde hrály roli další aspekty.

Základní stavební kámen pojištění pro případ úrazu tak představuje pojištění trvalých následků. Z něho je poskytována výše pojistného plnění v závislosti na rozsahu trvalých následků, které úraz po ustálení zanechá. K určení výše plnění využívají pojišťovny vlastní oceňovací tabulky, ve kterých je konkrétní tělesné poškození mající trvalé následky ohodnoceno ve formě procentního plnění ze sjednané pojistné částky. Prakticky všechny produkty s pojištěním trvalých následků úrazu zahrnují tzv. progresivní plnění, spočívající v nelineárním, ale naopak progresivním navyšování plnění dle rozsahu tělesného poškození. To znamená, že čím vyšší tělesné poškození pojištěný utrpí, tím násobně vyšší je i pojistné plnění. Není výjimkou, že při 100% tělesném poškození dle oceňovacích tabulek lze obdržet plnění např. ve výši osminásobku sjednané pojistné částky.

Martin Němeček, OVB Allfinanz

Pokračování za týden, 7. 9. 2017

Martin Němeček o sobě

Vždycky mě zajímalo podnikání. Už na dětských táborech jsem vyráběl náramky z kapradí, které jsem následně prodával za dvě koruny. Na základní škole jsme si s mým budoucím prvním spolupracovníkem vyvíjeli „operační systém“ pro osobní počítač (v programovacím jazyku MS Basic) a mou úlohou bylo vedení obchodní stránky „firmy“. Obchodní akademie a následné studium ekonomiky byly tedy jasnou další volbou. Obchodní činnost pro mě vždy byla to nejlákavější. Vždycky jsem se snažil pomoci klientům a nemyslel primárně na svůj zisk. Funguje to velmi dobře. Když kvalitně pomáháte ostatním, tak ani sami nestrádáte. Zisk je pak automatickou záležitostí.

Mimo obchod je mou velkou zálibou cestování. V kanceláři mám velkou mapu, kde si označuji navštívená místa špendlíkem, a mou velkou motivací, proč se v životě snažit, je zapíchnout pomyslné značky ještě na spoustu dalších míst světa.

Myslím si, že neexistuje neúspěch. Úspěch je jen o rozhodnutí se pro něj a opakování stejných věcí pořád dokola. Nejvíc mě štve, že lidé svádějí svůj dílčí neúspěch na ostatní nebo používají argument, že nechtějí dělat, co je nebaví. Jenže v životě nelze dělat pouze to, co nás baví. To by bylo moc jednoduché. Všechno to shrnuje můj oblíbený citát od Jana Wericha – Jestliže neumíš, naučíme tě, jestliže nemůžeš, pomůžeme ti, jestliže nechceš, nepotřebujeme tě. Úspěšný člověk si vytvoří z nepříjemných věcí (a z těch věcí, co ho nebaví) návyky a postupně se blíží svému pracovnímu cíli. Prostě, pokud chceme něčeho dosáhnout, tak občas budeme muset dělat něco, co nás nebaví.