Česká mincovna vydala investiční mince císařovny Sissi

Vydání zlaté uncové mince je spojeno se stoosmdesátým výročím císařovnina narození. Mincovna novým přírůstkem rozšiřuje své portfolio sběratelských mincí z cyklu Osudové ženy. V minulém roce vydala minci s Helenou Trojskou a v příštím chystá minci s Emou Destinovou. Cena jedné zlaté mince se pohybuje těsně pod hranicí čtyřiceti tisíc korun.
Zlatou minci s podobou Sissi vytvořil medailér Vojtěch Dostál, který zachytil její půvab v portrétu na reverzní straně mince. Česká mincovna má v plánu sérii zlatých investičních mincí Osudové ženy dál rozšiřovat. „Většina mincí je věnována mužům, a tak jsme se rozhodli vytvořit cyklus, který bude určen výhradně té půvabnější polovině lidstva,“ uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer České mincovny. „Připomínáme ženy, na které bychom neměli zapomínat. Jako první žena byla v loňském roce na minci vydána Helena Trojská. V příštím roce se přidá česká operní pěvkyně, spisovatelka a básnířka Ema Destinová.“
Alžběta Bavorská mimo jiné výrazně zasáhla do českých dějin při státoprávním uspořádání roku 1867. Tehdy se konaly zemské volby a jejich výsledek přinesl respektování státoprávní odlišnosti Čech. „Letos je to 180 let od narození ženy, která nepochybně patří mezi významné postavy historie a jejíž život se výrazně zapsal do dějin lidstva. K této příležitosti vydáváme dvě stovky mincí s portrétem legendární císařovny Sissi,“ uvedl Lukáš Jokl. Cena zlatých mincí je stanovena lehce pod čtyřicetitisícovou hranici na 39 950 korun.
Českou mincovnu při výrobě nového sběratelského kousku inspirovala nejen krása rakouské císařovny, ale i její ne vždy idylický život. Narodila se 24. prosince 1837 v Mnichově jako čtvrté dítě bavorskému vévodovi Maxmiliánu Josefovi a vévodkyni Ludovice. I navzdory své stálé touze po svobodě a volnosti se roku 1854 provdala za rakouského císaře Františka Josefa I., s nímž měla čtyři děti. Mladá císařovna se však v manželství začala brzy nudit a podléhala depresím. Sissi je dodnes považována za kult krásy i díky své posedlosti po dokonalém vzhledu. Osudná pro ni byla cesta do ženevského přístavu 10. září 1898, kde její život ukončil italský anarchista Luigi Lucheni.