Je to marný, je to marný, je to marný. Tak by se asi dalo označit vytvoření rozpočtu na rok 2018. Jednou si natlučeme ústa. Ale to už dnešní agrobaroni a oranžoví slibovači budou dávno od válu.

Když jsme loni měli přebytek, proč musíme mít letos i příští rok schodek? Vláda tvrdí, že za to nemohou evropské dotace, které k nám loni v hojném množství tekly. To je určitě jen pomluva zlovolné opozice. Za loňský přebytek může přece vynikající práce našeho nejlepšího ministra financí Andreje Babiše. Ale nějak mi to tvrzení při pohledu na příští rozpočet pokulhává.

Příští rok počítá Ministerstvo financí s růstem 2,5 %. Přesto byl naplánován schodek 50 miliard korun. Zvýší se platy všem možným státním úředníkům. Proč ne? Ale zároveň se musí zvyšovat jejich efektivita. Za poslední čtyři roky jich přibyly desetitisíce, a jediné, co je pořádně vidět, je neskonalá buzerace podnikatelského sektoru. Ale kdyby to třeba mělo i nějaký finanční efekt… Zatím to vypadá spíše na opak. Firmy, kterým soud potvrdil, že zajišťovací příkazy ze strany státu v hodnotě několika stovek miliard korun byly neoprávněné, se už nechávají slyšet, že po státu budou chtít miliardy. A to už nejsou drobné. A soudy pojedou, budou potřeba další soudci, zapisovatelky, právníci pro obhajobu státu, a spirála se roztáčí. Efekt vyššího výběru daní by se dal s úspěchem přičíst právě tomu vyššímu výkonu ekonomiky, a nikoli těm úředníkům.

Zvýší se penze. Taky nic proti tomu, když na to bude. Ale lepší by bylo, kdyby lidé nebyli na státu s důchody tak závislí. Na jakoukoli důchodovou reformu tato vláda rezignovala. Tak se teď důchodci budou těšit z růstu penzí o 475 korun, ale jednou na to zle doplatí. I když ti dnešní důchodci asi už ne, až jejich potomci. Ostatně i dnešní důchodci se už mohli mít lépe, kdyby tu byla nějaká smysluplná důchodová reforma spuštěna již v 90. letech. Takhle jenom stále vidíme v televizi, jak žehrají, že je vše drahé a že jako důchodci na to nemají atd. atd. Dnes mohli ve své většině už vesele cestovat jako třeba důchodci britští či němečtí.

Ministr financí ostatně už jednou pronesl, že jednou prostě důchody nebudou. O tomto rozpočtu řekl, že je to volební kompromis. Bylo vidět, že mu není moc po chuti. Kdyby za něco stál, tak by okamžitě rezignoval.

Tak jsme si mandatorně (tedy tak, že to musíme stále vydávat bez ohledu na stav ekonomiky) pojistili vyšší platy pro více úředníků a vyšší důchody pro více důchodců. A jednou přijde zase nějaká krize, a růst se zpomalí. Nebo dokonce bude pokles. Logicky to povede k totálnímu deficitu dnes již ve stovkách miliard. A bude se zase řvát, že za to může Kalousek. I když v té době se bude pravděpodobně hledat již jiný obětní beránek.

Sociální demokracie údajně nabídla dědicům právníka Altnera mimosoudní vyrovnání 180 milionů korun místo nějakých 300, o kterých jde soudní spor. Asi chápe, že jí už teče do bot. Kdyby ale zaplatila hned a bez odmítání původní částku asi 18 milionů, tak nebylo o čem hovořit. To je ale přesně politika sociální demokracie nejen ve vlastních financích, ale bohužel i ve financích nás všech. Dluhy sekat, nechávat vyhnít a doufat, že to nějak dopadne. A teď se začíná divit kvůli dluhu svému.

A tak to bude jednou s námi. Mít schodkový rozpočet v dobách růstu, a ještě k tomu nemalého růstu, dodávám, je ekonomický zločin. Můžeme pak později, až bude hospodářství v horší kondici, řvát, že za to může nějaký bývalý Kalousek, ale stejně na to doplatíme všichni.

Tomáš Flaška, www.pravyprostor.cz