Peníze na vědu a výzkum ze státního rozpočtu v příštích letech porostou, zvýšit se ale musí i financování ze soukromého sektoru. ČTK to řekl místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. Po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace také uvedl, že vládou schválený návrh pro příští rok považuje za úspěch. Návrh rozpočtu bude ještě projednávat sněmovna.

V roce 2018 má jít do vědy a výzkumu 35,6 miliardy korun, v dalším roce 37 miliard a v roce 2020 pak 37,5 miliardy. Bělobrádek původně usiloval pro rok 2018 o 36 miliard korun, což v květnu schválila vláda. Ministerstvo financí ale navrhlo v rozpočtu na příští rok podstatně nižší částku. Podle Rady vlády pro výzkum by to ohrozilo financování vědy na vysokých školách a stabilitu systému. Výsledek jednání 35,6 miliardy považuje Bělobrádek za úspěch, snížení o 400 milionů korun proti jeho návrhu se týká spolufinancování strukturálních fondů z EU v kapitole Ministerstva průmyslu.

Na rok 2019 schválila vláda pro vědu 37 miliard korun, na rok 2020 je to 37,5 miliardy. V budoucnu je podle vládní rady pro výzkum nutné zvyšovat peníze na tuto oblast i z podnikatelské sféry. Letos je to 1,06 procenta HDP, stejný je odhad pro příští rok. V roce 2020, kdy končí operační programy EU, by výdaje ze soukromého sektoru měly vzrůst na 1,21 procenta HDP a v roce 2024 by měly dosáhnout 1,5 procenta HDP.

Podle Bělobrádka by tomu měla pomoci nová metodika hodnocení vědy a výzkumu, která bude výzkumné instituce více motivovat ke spolupráci s podnikatelskou sférou. „Také se snažíme využít další nástroje, jako je uplatnitelnost nákladů na vědu a výzkum, které Finanční správa často neuznávala. Máme indicie z firem, že úředníci byli motivováni uznávat co nejméně nákladů,“ řekl ČTK Bělobrádek. Uvítal by změnu zákona tak, aby existovala povinnost uznatelné náklady reinvestovat zpět do vědy a výzkumu. Mělo by to podpořit investice firem do výzkumu a vývoje.

Rada vlády je zakotvena v zákoně, předsedá jí člen vlády. Zákon už ale neurčuje, zda to má být samostatný místopředseda jako v Bělobrádkově případě, nebo třeba premiér. Bělobrádek doufá, že nové vedení této sekce dosavadní výsledky nevyhodí. „Zatím mě nikdo nekontaktoval, ale jsem připraven ve vší skromnosti a pokoře k tomu, co se tady odpracovalo, agendu předat,“ řekl Bělobrádek.

ČTK