Češi splácejí své závazky po Německu nejzodpovědněji mezi zeměmi Evropské unie. Po splatnosti splácí své závazky něco málo přes čtyři procenta českých domácností. Během poslední dekády se tak Česká republika v tomto ohledu významně zlepšila. Zatímco nyní jsou v tomto ohledu před Čechy pouze Němci, ještě před deseti lety splácely tuzemské domácnosti hůře než Dánové, Estonci, Nizozemci, Lucemburčané nebo Rakušané. S odkazem na statistiky Eurostatu to České tiskové kanceláři sdělilo sdružení SOLUS.

Podle předsedy sdružení Luďka Čermáka mají české domácnosti ve srovnání s ostatními zeměmi EU relativně malé potíže se splácením svých závazků. „Zatímco v Česku dluží po splatnosti něco málo přes čtyři procenta domácností, v sousedním Slovensku je to takřka osm procent a v Rakousku sedm procent domácností.“

Jednotlivé země v žebříčku však nelze podle Čermáka srovnávat mechanicky, ale je třeba porovnávat ekonomicky a kulturně podobné země. Při takovém srovnání se ukazuje zásadní vliv odpovědného prověření platební schopnosti klientů a dostupnosti informací o jejich platební historii, dodal.

Možnosti přístupu k datům o dlužnících se v jednotlivých zemích liší. „V Česku máme více registrů, kde mohou odpovědné firmy posoudit úvěrovou historii i celkovou úvěrovou angažovanost klienta,“ upozornil Čermák. Díky registrům sdružení SOLUS mají k údajům přístup i telekomunikační společnosti a jiná odvětví, která významně zlepšují celkový obraz o platební morálce klienta. Obdobná situace jako u nás je například v Německu, kde jsou v registrech klientských informací zahrnuta data z financí, telekomunikačních služeb nebo energií. Naopak například na Slovensku, jak uvádí Čermák, mohou společnosti ověřovat data jen z oblasti úvěrů. Firmy tak nemají možnost běžně zjistit, zda klient třeba nemá dlouhodobý dluh u poskytovatele telekomunikačních služeb.

Čermák rovněž poznamenal, že ne všechny domácnosti, které jsou v prodlení se splácením svých závazků, při průzkumu svůj dluh přiznají. Často své dluhy zamlčuji kupříkladu občané, kteří si půjčili finance v rámci tzv. šedé zóny. „Zákon o ochraně spotřebitele umožňuje od června 2016 členským společnostem zařadit informaci do negativního registru i bez souhlasu klienta,“ doplňuje Čermák, podle kterého se tím zlepšuje možnost poskytovatelů půjček ověřit si při dodržení přesně stanovených zákonných pravidel informace o platební morálce klientů, kteří již jinde nemusí být schopni dostát svým splatným závazkům.