Sociální stát je jako církev, prodává lidem iracionální naději

a rozum. Pojďme si říct jednu politicky nekorektní pravdu: odluka politiků od rozdělování veřejných prostředků je JEDINÁ možná cesta pro budoucnost. Jinak nás čeká propad do hospodářského marasmu, do omezení osobních svobod a nový socialismus 2.0., jen bez rudých knížek, zato s podíly, akciemi, shary a stovkami zákonů „na ochranu systému od svobodné aktivity lidí“. Nemylte se: existuje velká spousta lidí, kteří chtějí, aby se o ně stát postaral, přestože vědí, že to bude na úkor peněz či svobody jejich sousedů, dětí, příbuzných. A tihle lidé jsou zpravidla ve volbách natolik disciplinovaní, jako jsou věřící o nedělích – jediný rozdíl je, že jedni dostávají koblihy a sociální dávky a druzí hostii a duševní útěchu.

Je paradoxní, že Češi, kteří se často až chlubí svým ostentativním ateismem, ve skutečnosti věří schématu a modelu sociálního státu často jako náboženští fanatici své verzi víry. Nedělní klekání před oltář a omluvu za své činy „přes týden“ jen přenesli a delegovali do podoby „je mi fuk, jaké zvěrstvo se kolem děje, kolik projím svým dětem budoucnosti, hlavně když mi zůstanou dávky“. Volby pak fungují jako odpustky: zvol „správně“, milý voliči, a my ti – z cizích peněz – zajistíme dobré bydlo i na další čtyři roky. Nevím, jestli i v církvi probíhá boj mezi populismem a realismem, ale domnívám se, že pokud ano, vlastně bude velmi podobný tomu, jak dnes – ale nejen u nás, nýbrž v celé EU – funguje politický systém. Systém, který má jediný cíl: měnit soukromé peníze ve veřejné a ty rozkrást. Mimochodem, ta „kouzelná“ přeměna vody na víno, totiž soukromých peněz na veřejné a pak znovu soukromé (ovšem do předem nastavených kapes) probíhá podle stejného „modu operandi“, jako kdysi slovo Boží made in církev legitimizovalo zvěrstva inkvizice nebo kolonizace či „žehnalo“ Hitlerovým zbraním: vždy šlo o peníze.

Připojte se k našemu projektu Terapie 2050. Když každý zastavíme jednu jedinou falešnou či nesmyslnou dávku nebo dotaci či grant, změna bude cítit téměř okamžitě. A my jinou volbu než návrat ke zdravému rozumu, antipopulismu a lacinému nacionalismu stejně nemáme. Vše ostatní je totiž skutečné peklo.

Michal Hájek, Česko2050