Trh s uměním i u nás roste, vyplatí se do něj investovat

Rozhovor s Vladimírem Röselem, privátním bankéřem

Hodnota vlastnictví uměleckých sbírek skupiny nejbohatších lidí na planetě je přibližně 1,622 trilionu dolarů, říká dlouholetý privátní bankéř, který se věnuje investicím do umění. Půjčky zajištěné uměním jsou dnes podle jeho slov velmi se rozvíjející službou privátních bank.

Vzpomenete si na svojí první investici?

První investice mi vlastně nevyšla nebo se spíše nerealizovala. Nastoupil jsem v roce 1991 v Londýně do investiční banky Bankers Trust a za „první výplatu“ jsem si chtěl pořídit první kapitálovou investici – cenné papíry. Pracoval jsem v oddělení světových fúzí a akvizic, ale neměl jsem žádné praktické zkušenosti s investováním, přemýšlel jsem tedy, jak investovat. Což ale nakonec jednoduše nešlo, protože bych mohl být ve střetu zájmů kvůli využívání informací, s kterými jsem přicházel do styku. Tak jsem musel investice odložit až do doby, než jsem změnil zaměstnání. Pak jsem investoval do akcií.

Podle čeho by se měli investoři řídit?

Jsem konzervativní investor. Mám za to, že investovat se nemá jen intuitivně, ale podle toho, čemu člověk rozumí, na základě předešlých zkušenosti a znalostí, aby si mohl udělat přiměřený názor na investici a zhodnotit příležitosti i rizika s ní spojené. Tedy investovat zodpovědně a po zralé úvaze. Nástrojů, které k tomu lze použít, je dnes díky internetu a s tím spojených veřejně dostupných informací hodně. Když si investor není jistý svým úsudkem, může se obrátit na svého privátního bankéře nebo investičního poradce, hledat podporu v profesionálním prostředí investic a s nimi spojených služeb.

Zabýváte se investicemi do umění. Je tento způsob investic oblíbený více v zahraničí než u nás?

V rámci celkového bohatství výjimečně bohatých fyzických osob (UHNWI – ultra high net worth individuals, pozn. red.) je to 226 450 lidí, kteří mají odhadovanou výši majetku 27 tisíc miliard, tedy 27 trilionů dolarů. Hodnota vlastnictví jejich uměleckých sbírek je přibližně 1 622 miliard, tedy 1,622 trilionu dolarů. Tedy umělecké sbírky těchto UHNWI tvoří cca šest procent hodnoty jejich osobního bohatství. Poptávka po luxusních investicích, kam se zahrnuje umění, neustále roste. Odhaduje se, že hodnota uměleckých sbírek této ultra bohaté skupiny dosáhne do deseti let výše 2,7 trilionu dolarů. Podobnou domácí statistiku nemáme k dispozici, ale trend je podobný. Trh s uměním u nás také neustále roste.

Umění je čím dál tím více posuzováno jako „produkt životního stylu“. Klienti kupují umění především z emočních důvodů, vnímají je jako sociální hodnotu, ale také se zaměřují na jeho investiční hodnotu. Čistě jako investice či finanční produkt je umění chápáno zatím jen menšinou klientů. Odhaduje se, že to jsou tak tři procenta z těch, kdo kupují umění.

Umění ve smyslu standardní investice je poměrně nová kategorie, byť umění je historicky předmětem nákupu a prodeje po mnoho století. Co však pomáhá oblíbenosti umění jako investice, je nejen potřeba diverzifikace finančních aktiv, ale také možnost běžně použít umělecké dílo nebo sbírku jako bankovní záruku za půjčku. Umění, jako hmotné aktivum, z tohoto pohledu neslouží jen jako předmět uchování hodnoty, ale umožňuje investorovi získat dodatečnou likviditu pomocí půjčky zajištěné uměleckým dílem nebo sbírkou. Umění jako investice však potřebuje nejen odpovídající velikost trhu, ale také patřičnou likviditu. U nás je ve srovnání se zahraničím trh s uměním poměrně malý, obdobně jako domácí trh cenných papírů. V zahraničí dosahuje podíl investic do umění v některých případech až dvaceti procent hodnoty privátního investičního portfolia. Z těchto důvodů a pro vyrovnání všech případných rizik je tak vhodné vedle domácí tvorby zahrnout do uměleckých investic také zahraniční umění.

V této souvislosti se hovoří o Art Banking. Co to vlastně je za službu?

Původně spočíval Art Banking v edukaci a poskytování odborných znalostí a zkušeností v oblasti umění. Tedy představení klientům privátního bankovnictví prostředí trhu s uměním, kdo jsou a jak fungují účastníci tohoto trhu, na koho se obrátit v případě znaleckého ocenění, jak umění nakupovat a prodávat a jak s uměleckým dílem zacházet ve smyslu konzervace, restaurování, rámování a případného uschování.

Dnes je Art Banking věcí aktivní, až proaktivní služby spojené s vlastnictvím umělecké sbírky nebo díla, které jsou součástí osobního bohatství klientů. Jde o to, jak sbírku aktivně spravovat, interpretovat a prezentovat, třeba i na veřejných výstavách, jak ji dále rozvíjet a zhodnocovat. Jak sbírku připravit na předání další generaci nebo věnovat do veřejné správy či zabezpečit ve filantropické nadaci apod. A také samozřejmě, jak správně dílo nebo sbírku pojistit, případně jak uměleckého aktiva využít pro získání dodatečné likvidity, aniž by se prodávala. Půjčky zajištěné uměním jsou dnes velmi se rozvíjející službou privátních bank. Vedle hypotéky, lombardního úvěru a jiných standardních úvěrových produktů půjčky zajištěné uměním reprezentují nové řešení pro řízení osobní likvidity klientů, aniž by klienti museli svá investiční aktiva prodávat. Takové půjčky lze následně využít na cokoli: na další investici, na podporu finanční potřeby v podnikání či zajištění vyrovnání se s partnery nebo udržení kontroly v podnikání.

V případě skupiny UniCredit se Art Banking týká také podpory umění a muzejních institucí. Domácí UniCredit Bank je v současné době hlavním partnerem Musea Kampa. V Rakousku Bank Austria, která je součástí skupiny UniCredit a vlastní rozsáhlou sbírku umění, podporuje vídeňské Kunstforum. V Německu HypoVereinsbank, tj. UniCredit, podporuje zase Kunsthalle v Mnichově. UniCredit v Itálii, kromě vlastní umělecké sbírky, kterou zapůjčuje na veřejné výstavy, podporuje řadu muzejních a galerijních projektů.

Byl jste privátním bankéřem u nás i v zahraničí. Mohl byste srovnat tuto funkci u nás a právě v cizině?

Privátní bankovnictví je dnes bankovní služba, která představuje standardy v aktivitách a regulaci stejně u nás jako v zahraničí. Díky tomu se finanční aktiva domácích klientů z tradičních zahraničních center privátního bankovnictví vrací zpět domů. A nejsou to jen domácí klienti, ale také ti zahraniční, kdo vyhledává služby privátního bankovnictví u nás. Klienti dávají přednost službám v prostředí, kde tráví nejen nejvíce času a kde generují své příjmy, ale kde se mohou spolehnout na lokální znalost, vztah a podporu svého privátního bankéře.

Klasický model privátního bankovnictví, které představovalo umístění likvidních prostředků (volné hotovosti) klientů do finančních produktů, je dnes překonán. Privátní banky musejí být schopny řídit širší klientské portfolio, nejen finanční aktiva. Služba privátního bankovnictví je o důvěrném vztahu klienta s bankou, do kterého spadá také správa emočních aktiv – tedy umění. Klient neřeší s privátním bankéřem jen výnos ze svých finančních investic, ale způsob, jak řídit rizika a likviditu spojené s jeho celkovým bohatstvím, kromě jiného například zabezpečení či zajištění jeho umělecké sbírky. Vedle tradičních bankovních služeb to je tedy zajištění, zabezpečení, podpora a konzervativní zhodnocení, včetně „monetizace“, tj. dodání likvidity pomocí veškerých klientem vlastněných aktiv.

Jak se vzdělává privátní a investiční bankéř?

Privátním bankéřem se nestanete ze dne na den. Jen znalost finančních produktů a jejich uplatnění nestačí. Privátní bankéř je něco jako „doktor“ na osobní finance, správce osobního rodinného bohatství. Je to služba na základě dlouholetých znalostí a zkušeností, pozorování chování nejen trhů, ale také reakcí a potřeb klientů. Pak je možné stanovit „finanční diagnózu“, poskytnout klientům řešení, odpovídající službu postavenou právě na důvěrném vztahu s klientem a na důvěrnosti takové služby.

Investiční bankéř naopak hledá a vytváří investiční příležitosti, zkoumá hodnotu a maximalizaci její realizace. Tedy nejen udržuje či zhodnocuje bohatství, ale řeší maximální efektivitu kapitálu a výnos investice v čase. V tomto případě není vnímání rizika pouze věcí udržitelnosti bohatství, ale také maximalizace výnosu na investovaný kapitál. Investiční bankovnictví spočívá více v technickém – analytickém pohledu na investici a její strategii a v aktivním ovlivňování její návratnosti.

Chodíte rád na výstavy? Jaké umění se vám nejvíce líbí?

Umění pro mne představuje kromě jiného také poučení, jiný pohled na svět. Tedy další rozměr vnímání. Nemusí to být jen historická záležitost, ale třeba i současná tvorba, kde nacházím souvislosti. Zatím mne nejvíce naplňuje staré umění, hledám v něm odpovědi a snad potvrzení získaných znalostí a zkušeností, které jsou platné i dnes a věřím, že zůstanou také do budoucna. Jde o to, se pozorně dívat a nacházet.

Dokážete vypnout, nebo stále uvažujete, zdali to či ono bylo dobrou investicí?

To není jen o investicích, to je o vnímání celkového prostředí a případných příležitostí, které se buď objevují nebo je okolnosti vytvářejí. Je třeba mít oči stále otevřené a také dobře nebo trpělivě naslouchat a poslouchat. Je to vlastně zábavné a motivační něco pořád dělat. Nebo si tu zábavu musím prostě vytvořit či doplnit do dané aktivity.

Jaká byla nejlepší investice ve vašem životě?

Úspěch investic má různá či individuální hodnoticí kritéria, jako třeba výnos kapitálu nebo také společenský dopad. Uspokojení z úsilí vloženého do investiční aktivity nemusí být jen finanční. Možná ta zdánlivě nejhorší finanční investice se nakonec ukáže jako nejlepší. V čase se náš pohled a hodnocení neustále mění.

Děkuji za rozhovor.