V Česku je druhý nejvyšší rozdíl v platech mužů a žen v EU

Ženy s titulem tak berou o devětadvacet procent nižší mzdu než jejich kolegové s titulem. Rozdíl v odměňování mužů a žen v tuzemsku roste s rostoucím vzděláním a vyšší pozicí. Vyplývá to ze studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo práce.
Česká republika disponuje v rámci zemí Evropské unie druhým nejvyšším celkovým rozdílem v průměrném výdělku žen a mužů, který činí 22 procent.
Ženy se základním vzděláním mají v průměru měsíčně o 3 405 korun, tedy o 17 procent, nižší mzdu než muži. U zaměstnanců s výučním listem rozdíl dosahuje 26 procent, což představuje 6 109 korun. Ženy s maturitou si vydělají o 21 procent méně než muži, finančně o 6 371 korun méně. Ženy s bakalářským titulem mají oproti mužům na výplatní pásce o 27 procent méně, což odpovídá 9 921 korunám. Inženýrky a magistry dostávají výplatu o 29 procent nižší než muži stejného vzdělání, jedná se už o rozdíl 14 991 korun hrubého měsíčně.
Bakalářským titulem v roce 2015 disponovala čtvrtina žen a 16 procent mužů, inženýrský nebo magisterský a vyšší pak mělo 21 procent mužů a 19 procent žen. V posledních letech absolvuje univerzity v České republice víc žen než mužů.
Nejvýraznější rozdíly ve výdělcích jsou mezi specialisty, kde dosahují 28 procent. Specialistky dostávají v průměru o 12 898 korun hrubého měsíčně méně. Mezi řídícími pracovníky vydělávají ženy o 27 procent méně než muži, což představuje 17 896 korun měsíčně. V technických a odborných profesích je rozdíl pětinový a odpovídá 6 709 korunám.
„Ze 189 zkoumaných podskupin zaměstnání mají ženy pouze v deseti případech vyšší průměrné mzdy než muži. Rozdíly jsou ale velmi malé – od několika korun do nejvýš několika stokorun,“ uvedla jedna z autorek studie Kristýna Pospíšilová.
Podle autorek rozdílům nahrávají zažité představy o muži živiteli a ženě pečovatelce, které se v tuzemsku nedaří překonat. Roli hraje i nižší zaměstnanost žen, dlouhá a nízká rodičovská s malou motivací otců zapojit se do péče, nedostatek školek, vysoké zdanění druhého vydělávajícího v rodině či nastavení slev na nepracující manželku, shrnula další z autorek studie Alena Křížková.
Důležitá je rovněž netransparentnost v odměňování. O mzdách se ve firmách nemluví a pracovníci nevědí, kolik za stejnou práci dostávají jejich kolegové.