Rozhovor s Martinem Procházkou, spoluzakladatelem a spolumajitelem firmy OKsystem

Vystudovaný kybernetik pracoval jako programátor už v IT středověku, jak sám říká. Současný chytrý telefon je podle něj v mnoha směrech výkonnější než sálový počítač z minulého století. Když byla možnost podnikat, vrhl se do podnikání. Dnes je majitelem společnosti, která zaměstnává skoro tři stovky lidí, s ročním obratem půl miliardy korun. V průmyslové revoluci 4.0 je podle něj otázkou, jak se očekávané přínosy z efektivní výroby podaří využít. A zda společnost dokáže najít uplatnění pro uvolněné pracovní síly.

Vystudoval jste obor kybernetika a pracoval jste jako programátor a ve výpočetním středisku. Jak tenkrát takové výpočetní středisko vypadalo? Pracoval jste ještě s děrnými štítky? Co vlastně tehdy programátor dělal?

Dobře, zkusím si zavzpomínat na IT středověk. Na elektrotechnické fakultě ČVUT v 70. letech minulého století neměly samočinné počítače vlastní studijní obor, byly jen specializací v posledním ročníku oboru technická kybernetika. S děrnými štítky jsem se seznámil již dříve ve vokovické Aritmě, kam jsme docházeli na praxi ze Střední všeobecně vzdělávací školy v Arabské ulici. Programovat nás pak na ČVUT učili v Algolu, první programy jsme vytvářeli a opravovali na děrné pásce. Diplomovou práci jsem měl zadanou z Výpočetního centra ČKD PRAHA, kam jsem také po studiích nastoupil. V ČKD jsme používali moderní výpočetní techniku ze Západu. S editorem programů, znakovými terminály připojenými prostřednictvím modemů, tiskárnami a počítačovou grafikou, později též stolní a osobní počítače a počítačové sítě. Uznávám, že to byl vyšší standard, než bylo tehdy v zemi zvykem, jinde se skutečně používaly děrné pásky a děrné štítky. Podobně vybavena jako v ČKD byla v Československu jen výpočetní střediska ve Škodě Plzeň a Vítkovických železárnách. Do ČKD jsme mohli kupovat počítače ICL z Velké Británie, protože se s jejich pomocí navrhovaly a testovaly lokomotivy, tramvaje, elektromotory, transformátory, naftové motory a kompresory, určené zejména pro vývoz do Sovětského svazu. Práce programátora se zas tolik nelišila od dnešní – výpočetní programy ve Fortranu, databáze, výkresy, technická příprava výroby, kusovníky, řízení výroby, zkoušky hotových výrobků, sklady, účetnictví, výpočet mezd. Databáze tehdy ještě nebyly relační a tiskárny nebyly laserové. Já jsem se nejprve věnoval automatizaci zkoušek elektrických strojů točivých v závodě ČKD Elektrotechnika, později počítačové grafice a počítačovým sítím.

Informační technologie šly a jdou velmi rychle dopředu. Jak vnímáte tento vývoj vy?

Výkon a možnosti výpočetní techniky šly a stále jdou dopředu ohromným tempem. Uvedu to na příkladu. Před 40 lety jsem v ČKD Praha pracoval na tehdy špičkovém stolním počítači HP 9830A. Byl to předchůdce osobních počítačů (první IBM PC byl uveden na trh až o pět let později), s programovacím jazykem Basic, stál 30 tisíc dolarů a měl operační paměť 16 kB. Dnes mám v kapse chytrý telefon Apple iPhone X, který stojí 30 tisíc korun a má operační paměť v GB, je tedy zhruba dvacetkrát levnější, je mnohem menší a má milionkrát větší paměť, o výkonu, komunikačních schopnostech a uživatelském komfortu ani nemluvě. Troufám si říct, že současný chytrý telefon je v mnoha směrech výkonnější než sálový počítač z minulého století. Díky domácím počítačům, mobilům a internetu je také výpočetní technika všudypřítomná – pokud se tomu z nějakých důvodů nevzepřeme, tak jsme pořád online.

A to je špatně?

Lidé lehkomyslně posílají e-mailem a prostřednictvím textových zpráv různé informace, svěřují se do sociálních sítí, své zájmy projevují přes internetové vyhledávače. Není pochyb o tom, že jsme všichni přes mobilní zařízení, kamery, platební karty, e-shopy a zhlédnuté webové stránky soustavně monitorováni a profilováni. Softwaroví giganti, provozovatelé aplikací, telekomunikační operátoři a banky tyto údaje vyhodnocují a zpracovávají. Proto EU přijala nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které se poslední dobou stalo tématem článků, předmětem konferencí a strašákem mnoha podniků. Vedle GDPR se v EU v rámci strategie pro jednotný digitální trh připravuje další nařízení o ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích, označované jako ePrivacy. Má regulovat nejen nakládání s osobními údaji fyzických osob, chránit soukromí na koncových zařízeních, zaručit volný pohyb dat, ale přitom zabezpečit při elektronické komunikaci i právnické osoby, jejich obchodní tajemství a jiné citlivé informace, které mají ekonomickou hodnotu.

Co stálo na začátku myšlenky založit OKsystem?

V roce 1990 bylo najednou legální podnikat, což bylo před listopadem 89 téměř trestným činem, otevřely se hranice nejen pro cestování, ale zároveň skončilo embargo na dovoz vyspělých technologií. Lokální sítě osobních počítačů rychle nahrazovaly zastaralé sálové počítače, byla poptávka po softwaru, školení a dalších službách. Založili jsme OKsystem jako čtyři mladí programátoři z ČKD a ČVUT spolu s dalšími českými i zahraničními investory. Čtveřice programátorů zakladatelů pak po úspěšném startu odkoupila ostatní podíly. Na počátku jsme se soustředili na školení počítačových sítí, díky svým zkušenostem jsme se stali prvním autorizovaným školicím střediskem firmy Novell ve střední a východní Evropě, školení Novell NetWare u nás absolvovaly tisíce síťových administrátorů. Vyvinuli jsme program pro zpracování mezd OKmzdy, který si pořídily tisíce firem. Od roku 1993 jsme vyvíjeli programový systém pro úřady práce. Stali jsme se distribučními a školicími partnery společností Novell, Gupta, Logic Works, Oracle, Microsoft a později Cisco. Výsledky předčily očekávání, obrat společnosti OKsystem rostl prvních pět let neuvěřitelným tempem – 80 tisíc korun, jeden milion, sedm, dvacet tři, šedesát devět a sto dvacet sedm milionů korun. Meziroční nárůst převyšoval dvě stě procent. Pak se růst zákonitě trochu zpomalil, ale OKsystem úspěšně pokračuje dál, po 27 letech máme 280 zaměstnanců a půlmiliardový obrat.

Kde všude se s vašimi programy a softwarovými ICT službami můžeme setkat?

V naší databázi zákazníků jsou tisíce společností, státních institucí, veřejnoprávních organizací i jednotlivců. Účastní se našich odborných IT školení, testují si své znalosti a certifikují se v celosvětově uznávaném testovacím středisku. Používají naše personální informační systémy, instalují a užívají naše mobilní aplikace. Miliony lidí se mohou spolehnout na naše informační systémy pro zpracování žádostí a výplatu sociálních dávek – rodičovského příspěvku, dalších dávek určených pro rodiny s dětmi, dávek pěstounům, zdravotně postiženým, lidem v hmotné nouzi a také pro evidenci volných míst, výplatu podpory a zprostředkování zaměstnání na úřadech práce. Naše programy pomáhají zpracovávat a vyhodnocovat žádosti o státní dotace akreditovaným poskytovatelům sociálních služeb. Lidé v Česku i v zahraničí, kteří si v dnešním světě plném technologií ještě chtějí zachovat své soukromí, si posílají zabezpečené zprávy s dokumenty a fotografiemi v přílohách a bezpečně si telefonují prostřednictvím naší mobilní komunikační aplikace Babelnet.

Jak se díváte na Průmysl 4.0? Vidíte v něm kromě nesporných kladů také nějaká nebezpečí?

Víte, já v často používaných pojmech, jako je cloud, big data, internet věcí, Průmysl 4.0, všechno jako služba, rozšířená realita, blockchain, fintech, umělá inteligence vidím spíše dlouhodobé trendy než revoluční změny. Trend označovaný jako Průmysl 4.0 znamená další posun v automatizaci a robotizaci výroby s využitím internetu/intranetu. Velké korporace budou investovat obrovské finanční prostředky do vybavení továren a zmnohonásobí efektivitu výroby. V průmyslu nastane něco podobného jako v zemědělství před mnoha lety – výroba věcí se stane tak efektivní, že výrobní kapacity snadno s mnohem menším počtem lidí vyrobí tolik zboží, kolik se na trhu dokáže prodat. Nebezpečí vidím dvojí, po technické stránce a po společenské stránce. V dnešní době plné teroristických a hackerských útoků se mohou organizované skupiny pokoušet nabourat se do řídicích systémů, do komunikace mezi stroji a výrobky, instalovat v mnoha zařízeních škodlivé programy, a způsobit tak velkou škodu. Po společenské stránce je otázkou, jak se očekávané přínosy z efektivní výroby podaří využít. Zda společnost dokáže najít uplatnění pro uvolněné pracovní síly, zda se podobný trend jako v průmyslu prosadí i ve státní správě, ve službách, ve vzdělávání, ve zdravotnictví, v sociální péči o zdravotně postižené a o starší generaci. Zda se rozdíly mezi vyspělými ekonomikami a chudými zeměmi zmenší, nebo ještě více prohloubí.

Dnes se prosazuje trend sdílení. Jaký je váš názor ať již na sdílenou ekonomiku, sdílená auta, domácnosti, či sdílení i v dalších odvětvích?

Sdílená ekonomika se mi líbí, vidím v ní východisko z některých dnešních problémů, boj proti digitalizaci služeb a uberizaci společnosti je legrační a předem prohraný. Žijeme v nadbytku, vlastníme příliš mnoho věcí, a přitom nám tento stav nepřináší svobodu a štěstí. Málokdo z nás si to dokáže přiznat, málokdo se dokáže nepotřebných věcí zbavit, darovat je a další si už nekupovat. Dokážu si představit, že nevlastním žádné kolo, auto ani rekreační objekt, pokud mi služby založené na sdílené ekonomice nabídnou vše bez čekání a v potřebné kvalitě. Určitě se tímto směrem posuneme, ale bude to ještě nějaký čas trvat. V Praze by mohlo za pár let výrazně ubýt automobilů a zlepšit se využití ubytovacích kapacit. Taxislužby a hotely se s tím musejí vyrovnat, podobně jako se kamenné obchody vyrovnaly s e-shopy. Samozřejmě regulace v oblasti sdílené ekonomiky je nutná. Nelze tolerovat, aby někdo vlastnil stovky bytů v centru Prahy, celoročně je pronajímal turistům, a neplatil z toho žádné poplatky a daně.

Má technický vývoj také své hranice? Jaké trendy vidíte do budoucna?

Technický vývoj bude pokračovat a jsem zvědav, co nás v příštích pěti letech ještě čeká. Dál než na pět let asi vidí málokdo. Technické hranice nejsou, ale měly by existovat hranice etické, společenské a také ochrana soukromí. Objeví se určitě další vizionáři a podnikatelé typu Steva Jobse a Elona Muska. Mobilní přístroje velikosti hodinek nám brzy ještě více usnadní práci, zároveň budou řídit a zabezpečovat domácnost, vzdělávat a bavit, vyhledávat informace, rozvíjet koníčky, plánovat dovolenou, sledovat zdravotní stav, zprostředkovávat konzultaci s lékařem, zajistí rezervaci a přistavení samořiditelného elektrovozu, možná nám robot pohlídá babičku, naučí děti násobilku nebo vyvenčí psa. Třeba se, a to už jsem opravdu hodně odvážný, některá z příštích generací dočká efektivní státní správy, dokončení výstavby Pražského okruhu a rychlé železniční sítě v ČR. Máme se rozhodně na co těšit.

Vaše aktivity jsou zaměřeny také do oblasti vína. Jak jste se k této aktivitě dostal?

Narážíte asi na loňský kapitálový vstup společnosti OKsystem do VinoDoc s.r.o., která provozuje e-shop stejného jména s nabídkou italských vín a olivových olejů. Byla to trochu náhoda a příležitost, o které jsme se dozvěděli a vyšli jí vstříc. VinoDoc.cz začal před čtyřmi lety jako startup. Zakladatelé přišli na český trh s nejširší nabídkou italských vín, dohodli se na zastoupení s mnoha desítkami předních italských vinařství. S rostoucím obratem potřebovali investora, přičemž upřednostnili OKsystem jako finančně silného technologického partnera. OKsystem poskytl VinoDoc sídlo v budově na Pankráci, administrativní zázemí a investice do dalšího rozvoje. VinoDoc je pro nás koníček, perspektivní investice a zároveň rozšíření našeho portfolia do oblasti elektronické komerce. Přes VinoDoc je možné nejen koupit výběrová vína a olivové oleje s výborným poměrem cena/kvalita, ale dozvědět se mnoho zajímavostí o víně, vinařstvích a všech italských vinařských regionech. V naší budově na Pankráci pořádáme různá setkání s milovníky vín spojená s řízenou degustací. Začátkem listopadu jsme pořádali první galadegustaci, na kterou přijelo dvanáct vinařů z Itálie a navštívilo ji na dvě stovky našich zákazníků. Příští rok plánujeme tematický výlet spojený s návštěvou několika vinařství. Ověřili jsme si, že spolehlivý software a výborné víno se skvěle doplňují.

Máte také čas na své koníčky? Tenis, dálkový běh a lyžování?

Při svém pracovním zatížení nestíhám tolik návštěv divadel, výstav, koncertů a čtení zajímavých knih, jak bych si přál. Na sportovní aktivity si však čas udělám. Sport mi pomáhá udržovat se v dobré fyzické kondici a také vyčistit hlavu od osobních a pracovních problémů. Jsem soutěživý člověk, což se projevuje v mém podnikání i na tenisových turnajích. Běhám rád v přírodě a účastním se dálkových běhů v Praze, přičemž si už nekladu za cíl zlepšovat své osobní rekordy. A lyže mě také baví, sjezdujeme s manželkou alespoň dva týdny ročně v Itálii a Francii.

Děkuji za rozhovor.