Průměrná kupní síla obyvatel České republiky se v letošním roce zvýšila o osm procent – v přepočtu zhruba na dvě stě osmnáct tisíc korun na osobu za rok. Nejvyšší úroveň kupní síly mají obyvatelé Prahy, naopak nejmenší v Jeseníku, Děčíně a v Bruntále. V přepočtu na obyvatele meziročně nejvyšším tempem vzrostla kupní síla obyvatel na Olomoucku, Přerovsku a Šumpersku. Vyplývá to ze studie společnosti GfK.

Průměrná kupní síla Čechů se letos osmiprocentně zvýšila na 8 394 eur (v přepočtu asi 218 tisíc korun) na osobu za rok. Průměrný disponibilní příjem českého občana dosahuje 18 tisíc korun měsíčně, nicméně uvedená částka se výrazně liší v závislosti na jednotlivých regionech. Jsou i obce, kde disponibilní příjem činí pouze polovinu této hodnoty.

Nejvyšší úroveň kupní síly mají lidé v Praze, která celkový tuzemský průměr převyšuje takřka o 30 procent. V posledních letech se však převaha hlavního města v tomto ohledu mírně, ale vytrvale snižuje. „V posledních letech se index kupní síly Prahy vůči ostatním částem ČR mírně, ale vytrvale snižuje – v roce 2015 dosahovala Praha hodnoty 131,8 procenta celostátního průměru, v roce 2016 to bylo 131,3 procenta,“ komentoval vývoj situace František Diviš z GfK.

Za Prahou následují okresy Praha-západ, kde kupní síla přesahuje tuzemský průměr o 17 procent, a Praha-východ, která je v tomto ohledu nad průměrem o 15 procent. Naopak nejhůře, co se kupní síly týká, jsou na tom Jeseník, Děčín a Bruntál.

Významný růst hodnoty kupní síly evidují kraje Olomoucký a Jihomoravský a také oblasti v severozápadní části republiky. Naopak nižšího nárůstu kupní síly dosahují lidé v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji. Podle studie to může znamenat, že pomyslné nůžky, které definují rozdíly mezi silnými a slabými regiony, se alespoň částečně opět uzavírají a ekonomika slabších regionů pomalu začíná nabírat na síle.

Jako příklad města s rychle rostoucí kupní silou zmiňuje studie Brno, ve kterém od roku 2010 vzrostla kupní síla o téměř 27 procent, o pět procentních bodů více než se průměrně zvýšila v celé ČR. „Ve velkých městech jako Brno lze také nalézt výrazné mikrolokální rozdíly v kupní síle, založené na sociálních rozdílech v jednotlivých částech města, nové bytové výstavbě a dalších lokálních fenoménech,“ uvedl Šimon Dvorský z GfK. Podle něj v případě Brna představují v rámci města tyto rozdíly až 25 procent.