Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v loňském roce zabavila zločincům majetek za více než 2,6 miliardy korun. Meziročně šlo o pokles o zhruba tři a půl miliardy. Ředitel útvaru Michal Mazánek ČTK řekl, že je to způsobeno tím, že stát zlepšil různé kontrolní mechanismy a majetek zabavuje ještě dřív, než se trestný čin stane a případ začne vyšetřovat policie.

„Nehledal bych negativa v tom, že jsme zajistili méně. Stát si nastavuje mechanismy, které ho chrání, a to je dobře,“ řekl ČTK Mazánek. Ze stejných důvodů podle něj loni pokleslo zajišťování majetku zločinců i u ostatních složek policie. Proti roku 2016 šlo o snížení o 5,4 miliardy korun, tehdy však policie zločincům zabavila nejvíc majetku v novodobé historii státu, za téměř deset miliard.

Podle Mazánka také nemůže zajišťování výnosů z trestné činnosti růst napořád. „Ideální by samozřejmě bylo, kdyby si stát nastavil taková opatření, že nebude co zajišťovat, ale to je samozřejmě nereálné,“ poznamenal. Pro policisty je podle něj zabavování majetku zločinců stále těžší také kvůli tomu, že se pachatelé mnohem víc soustředí na to, aby majetek před policií ukryli.

Pod NCOZ spadá také projekt Daňové Kobry, který tvoří policisté, celníci a specialisté Finanční správy. Funguje od poloviny roku 2014 a zaměřuje se na boj proti velkým daňovým únikům. Tým v loňském roce zabránil úniku více než 1,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. V roce 2016 bylo uchráněno přes 3,3 miliardy korun.

Důvody poklesu policisté rovněž vidí v tom, že se zlepšily státní kontrolní mechanismy. Firmy například podávají kontrolní hlášení, byla zavedena elektronická evidence tržeb a další legislativní změny. Patří mezi ně například skládání kaucí, zavedení přenesené daňové povinnosti u některých komodit nebo zveřejnění bankovních účtů plátců.

Matěj Říha, ČTK