Stát není ani firma, ani společenství lidí – to jsou jen politické slogany lidí, kteří mají ve skutečnosti jeden jediný cíl: přerozdělovat. Stát je byznys, obyčejný obchodní model, postavený na iluzích a prodejních argumentech, stejně jako svůj byznys staví například šmejdi na prezentačních akcích. Fakta o tom, jak vás státy okrádají do kapes těch, kteří je řídí, jsou jednoduše vyčíslitelná, viz článek ZDE.

Nezastírejme si, že mnoho lidí v naší zemi kleslo mentálně na úroveň přemýšlení lidí z rozvojových zemí, závislých na cizí pomoci. Ano, slyšíte dobře: uvažování lidí z rozvojových zemí. Ostatně naše ekonomika tam už směřuje – jsme země levných montoven a skladů s nízkou přidanou hodnotou, to je realita. Rozvojová logika zní takhle: Nehledám, jak se o sebe postarat, živit rodinu, něco aktivně dělat či podnikat. Sedím a čekám, co mi kdo dá za slib či výhodu, vždy na úkor někoho jiného a vždy z peněz někoho, kdo ty peníze a hodnoty musel vydělat a vytvořit, jiné peníze a hodnoty totiž neexistují, stát žádné hodnoty neprodukuje, to jen lidé a firmy.

Otevřeme už konečně oči a přestaneme si hrát na politickou, sociální či jinou korektnost a uvidíme pravdu? Je lepší být tvrdý podnikatel, nebo neméně tvrdý vyžadovač sociálních podpor z peněz někoho jiného? Ty emoce jsou možná stejné, jejich výstupy ale dramaticky odlišné: v prvním případě se něco vytvoří a někdo dostane práci, něco tu zůstane vytvořeno pro další generace. V druhém případě musí být někdo okraden státem, aby někdo jiný mohl pohodlně a za cizí peníze nadávat na poměry v hospodě nebo podnikat bez ohledu na konkurenční prostředí, protože to za něj řeší dotace.

Vybereme si cestu odpovědnosti, protože to záleží jen a jen na nás, když díky technologiím se můžeme spojovat a spolupracovat (jako lidé i firmy stejného smýšlení), nebo se necháme uvařit v té postupně se ohřívající vodě a vrátíme naše potomky na úroveň rozvojových zemí, protože jsme byli líní nebo zbabělí vzít svůj vlastní osud do vlastních rukou?

Michal Hájek, Česko2050