Náhrady výdělku po pracovním úrazu či lidem s nemocí z povolání, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, by se mohly sjednotit. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Pravidla upravuje návrh novely zákoníku práce, který připravilo ministerstvo práce. Ve středu by ho měla projednat vláda.

Materiál kabinet dostává bez výhrad a rozporů jednotlivých resortů. Lhůta na připomínky byla kratší a mohly je podávat jen vybrané instituce. Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.

Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven – České Pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňského roku činila 11 tisíc korun, letos 12 200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu z období, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění.

Ministerstvo navrhuje, aby se náhrada nezaměstnaným nově počítala z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce. Podle autorů návrhu není důvod, aby se částky lišily podle pojišťovny. Resort by chtěl, aby sněmovna novelu schválila zrychleně při prvním projednávání, tedy v takzvaném prvním čtení. Zdůvodňuje to tím, že se minimální mzda letos v lednu zvýšila, takže některým lidem náhrada klesla. Z minimální mzdy by se měly náhrady počítat i vojákům, policistům, celníkům či hasičům s ukončenou službou, kteří jsou mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání.

Novou úpravu obsahovala podle autorů návrhu už novela zákoníku práce, která se projednávala loni před koncem minulého volebního období. Poslanci do kodexu postupně přidávali změny, a norma se tak nakonec neschválila.

Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících, se od roku 2005 pravidelně valorizují stejně jako penze. Podle odborů je to nedostatečné a v přidávání by se měl více odrážet růst mezd.

V budoucnu by se mohlo vyplácení náhrad změnit. Upravit by to měl zamýšlený zákon o úrazovém pojištění. Takovou novou normu už Česko mělo. Začala platit v roce 2006, ale nikdy nebyla účinná. Účinnost se kvůli neshodám na podobě úrazového systému několikrát odkládala a nakonec byl zákon zrušen. Podle normy měla pojištění zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pojistné měla vybírat jako odvody ze mzdy. Lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání pak měla hradit rentu.

Ministerstvo práce před dvěma lety znovu připravilo obrysy zákona, podle nichž by úrazové pojištění měla zajišťovat ČSSZ. Zaměstnavatelé by jí odváděli pojistné a úřad by jim pak proplácel částky, které na odškodném či náhradách vyplatili. Podle plánů by nová norma mohla platit nejdřív od roku 2020.

ČTK