Rozhovor s Karlem Dobešem, vládním zmocněncem pro spolupráci s evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA

Spoluorganizoval vstup ČR do Evropské kosmické agentury ESA a členství v orgánech ESA. V roce 2010 Rada ministrů EU jednohlasně potvrdila, že sídlo agentury GSA bude v Praze. Tvrdí, že vesmír pro něho symbolizuje nekonečné množství nejen hvězd a prostoru kolem, ale také nekonečné množství myšlenek, nápadů a vizí ve všech oblastech našeho života.

Chtěl jste být někdy kosmonaut, nebo raději bankéř?

Ani jedno, já jsem chtěl být fotograf nebo filmař. Kvůli zákazu jsem na tu správnou průmyslovku nesměl jít a nakonec byl rád, že jsem se učil frekvenčním mechanikem v Tesle (smích).

Studoval jste na mnoha technických školách v zahraničí. Jak byste to srovnal s úrovní technického vzdělání u nás?

Dnešní vzdělání již zcela posoudit nemohu, ale když jsem v roce 1969 začal studovat na Technické univerzitě v Mnichově, zjistil jsem, že česká učňovská škola, průmyslovka a dva roky ČVUT byly pro mé studium excelentním základem.

Spolupracoval jste na mnoha projektech například s německým střediskem pro letectví a kosmonautiku DLR a Německým střediskem pro pozorování Země v Oberpfaffenhofen u Mnichova, společností Siemens v Mnichově, Steuma Refractometer Systems, Hohenbercha u Mnichova, s automobilkou BMW v Mnichově. Co z těchto spoluprací bylo pro vás nejzajímavější?

Já jsem hned po ukončení studia založil vlastní inženýrskou kancelář a vlastně až do roku 2006 pracoval na zakázkách v rámci určitých projektů. Spolupráce s DLR trvala od roku 1995 až do roku 2006, kde jsem začínal s HW a SW, přes firmware přešel na systémy a poslední roky jsem dělal management kvality. Refraktometr jsme vyvíjeli způsobem, který by odpovídal dnešním startupům. Zakázky pro BMW a podobné byly vlastně technologický transfer z oblasti „Space“ a IT do automobilového průmyslu, např. využití senzorů, které byly vyvinuty pro kosmický průmysl, pro ovládání klimatizace v BMW 730.

Mezi lety 1992 a 2001 jste byl poradcem prezidenta a reprezentantem pro EU v rámci Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jak jste se stal poradcem prezidenta republiky a reprezentantem pro EU? Jak na toto své působení vzpomínáte? Jak moc se podle vás od té doby změnila EU?

Do vlasti jsem se poprvé vrátil v lednu 1990. Měl jsem to štěstí, že jsem ve Frenštátě potkal pár kamarádů, a dostal se tak do kontaktu s vedením Tatry Kopřivnice. Stal jsem se poradcem generálního ředitele, a jelikož on byl v té době rovněž prezidentem Svazu průmyslu, začal jsem pracovat i pro svaz. Na tuto dobu vzpomínám velmi rád a je jen velkou škodou, že hodně dobrých projektů ztroskotalo na malichernosti a omezenosti lidí, kteří neměli potřebnou fantazii. EU se změnila, a to ne tak, jak jsme si ji tenkrát představovali. Velkou otázkou je také, jakou spoluvinu na tomto procesu máme sami. Ale to by bylo na dlouhou diskusi… Faktem je, že jsme se do rozhodovacích procesů zrovna nikdy nehrnuli, ale co se kritiky výsledků týká, jsme velmi kreativní.

V roce 2008 jste spoluorganizoval vstup ČR do Evropské kosmické agentury ESA a členství v orgánech ESA. V roce 2010 Rada ministrů EU jednohlasně potvrdila, že sídlo agentury GSA bude v Praze. Na základě úspěšné kandidatury jste byl v roce 2012 jmenován vládou ČR vládním zmocněncem pro spolupráci s evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA a zasloužil jste se o přesun agentury GSA z Bruselu do Prahy na podzim 2012. To muselo být z mého pohledu velké dobrodružství a hodně práce. Ale dotkl jste se hvězd. Jak to celé vidíte s odstupem času vy? Co pro vás osobně tento úspěch znamená?

V roce 2006 se podařilo přesvědčit premiéra Topolánka o nutnosti kandidatury ČR na přesun sídla Evropské agentury pro družicovou navigaci GSA z Bruselu do Prahy. Byly to zajímavé a vzrušující časy. Malá skupina nadšenců, která věřila, že máme šanci, a ta velká, která si byla absolutně jistá, že EU nám nic nedá a že každé úsilí je zbytečné. Pan tehdejší ministr průmyslu naši činnost nazval „mrskáním mrtvého koně“. Na podzim 2006 jsem se stal vládním zmocněncem pro kandidaturu a po všech bojích, lobbingu a jednáních Rada ministrů na podzim 2010 sídlo GSA přiklepla Praze. Zklamaní experti byli tímto rozhodnutím nemile překvapeni, ale nevzdali se a dále předpovídali, že EU toto rozhodnutí změní anebo že my stejně nestihneme připravit budovu do podzimu 2012 ke stěhování. Zázraky se dějí, a od září 2012 začala GSA s 40 zaměstnanci v Praze pracovat. Boje s MF o budovu neustaly a přes všechny problémy dnes po skoro šesti letech pracuje v celé budově přes 200 lidí, agentura roste a roste. A pokud bude ČR dále aktivně politicky GSA podporovat, bude GSA v budoucnosti zásadně ovlivňovat evropské kosmické programy, a tím další rozvoj našeho a evropského aerospace průmyslu. Český kosmický průmysl udělal v posledních deseti letech, což odpovídá době našeho členství v Evropské kosmické agentuře ESA, velký posun dopředu. Administrativa začíná pomalu chápat, že se nejedná o zábavu pro pár vyvolených, ale o posílení moderní průmyslové disciplíny s vysokou přidanou hodnotou a technologickou úrovní, která má pro zemi bez nerostného bohatství, jako je ta naše, velký význam. Existence sídla GSA v Praze je pro mne nedílnou součástí vývoje našeho aerospace průmyslu a jsem velmi rád, že jsem měl možnost a mohu dále na tomto projektu aktivně spolupracovat.

Může se stát v budoucnu Česká republika Silicon Valley Evropy? Co by podle vás měla udělat, aby se tak stalo?

Záleží to jen na nás. Máme velice schopné lidi, ale jejich podpora není jednoduchá. Oni totiž přesně vědí, co chtějí a potřebují, ale to nezapadá do nastavených pravidel českých a evropských úřadů. Pokud úředník bude dávat přednost tomu, co se dnes nazývá „čerpání“, před tím, co by se mělo nazývat „investice“, budou se naše i evropské peníze ztrácet v nesmyslných podporách a projektech.

Lidstvo vždy směřovalo ke hvězdám. Kdysi se mluvilo o parcelách na Marsu. Zdá se, že to je vše otázkou času. Myslíte, že se někdy bude létat do vesmíru třeba na dovolenou, nebo dokonce bydlet na jiné planetě?

Je to jen otázka času a bude to dříve, než si myslíme… (smích).

Co pro vás znamenají hvězdy? Jen otázku profesionálního zájmu, nebo také velkou romantiku a dobrodružství?

Vesmír pro mne symbolizuje nekonečné množství nejen hvězd a prostoru kolem, ale také nekonečné množství myšlenek, nápadů a vizí ve všech oblastech našeho života. A jelikož mám to velké štěstí, že má práce je pro mne potěšením, dává mi nejen dobrodružství, ale i romantiku každý den (smích).

Chtěl byste se i vy sám podívat někdy do vesmíru?

Proč ne? V současnosti jsem ale zjistil, že znám svět lépe než naši krásnou zemi, a tak se snažím spíše plnit heslo: Poznej svou vlast.

Děkuji za rozhovor.