Dokončení rozhovoru s Irenou Bartoňovou-Pálkovou, podnikatelkou a viceprezidentkou Hospodářské komory ČR

Má Česká republika šanci stát se „Silicon Valley“ či finančním a bankovním centrem Evropy?

Byla bych moc ráda, kdybychom se stali evropským „Silicon Valley“. Naše firmy a lidé jsou technicky zdatní, máme to v genech. Stáli jsme u mnoha objevů a i teď jsme na špičce výzkumu. Hospodářská komora ČR založila výzkumný ústav a snažíme se podporovat inovační a výzkumné projekty. Je nám ctí spolupracovat s takovými kapacitami, jako je například profesor Mařík, a to nejen v CIIRC. Spolupracujeme i se Středočeským inovačním centrem a začínáme spolupracovat se středními školami na výzkumných projektech spojených s IT technologiemi. Další naší aktivitou jsou různé startupové projekty. A právě všechny tyhle aktivity mě utvrzují v tom, že potenciál je tu veliký a je jen potřeba ho podpořit a pomoci.

Globální současnost i budoucnost se zaměřuje na nové trendy – Průmysl 4.0, digitalizace, sdílená ekonomika atd. Proč jsou Češi stále tak málo pružní v přijímání nových trendů i technologií, které mohou posunout ekonomiku dopředu, a vytvořit tak dlouhodobě více pracovních míst?

Já si nemyslím, že Češi jsou málo pružní v přijímání zmiňovaných nových trendů. Je pravda, že jsme tak trochu konzervativní, ale jelikož je opravdu velký nedostatek pracovních sil, tak i malým firmám nezbývá nic jiného než digitalizovat a robotizovat, jak se dá. On je tak trochu problém v tom, že tu není moc pomocná ruka ze strany státu a sdílenou ekonomiku řešíme regulacemi a zákazy, místo toho, abychom se zamysleli nad tím, jestli to dané odvětví v tradiční podobě není naopak přeregulované. Průmysl 4.0 dává opravdu velkou šanci posunout ekonomiku, a i když některé profese zaniknou, vzniknou nové. Největší problém je ale ve školství, a to už v základním. Je totiž téměř jisté, že v budoucnu nebudete celý život dělat jednu profesi, a proto je nutné být flexibilní, s kritickým a analytickým myšlením a otevřenou myslí. A to dnešní rámcové vzdělávací programy nepodporují. Tak trochu nám ujíždí vlak.

Od května 2018 začne platit nařízení EU o GDPR. Je to nutné opatření? Malé a střední firmy, podnikatele i živnostníky to zatíží především finančně a vybavením hlavně IT a nepřinese jim to téměř žádný jiný efekt. Jak se v době snahy o centrální digitalizaci dat včetně informací z EET zabrání úniku či zneužití shromážděných dat o jedincích, firmách a jiných subjektech?

Já to s tím GDPR nevidím pro normální firmy tak černě. A jsem proti strašení právě těch malých a středních. Jde spíš o to, udělat si v datech pořádek. To znamená nejdřív si udělat vlastní analýzu toho, co sbírám, kdo a jak s tím nakládá, jak jsou data chráněna před úniky. Pak to znamená, že zjištěná slabá místa je nutné vyřešit buď změnou systému, nebo třeba jen vnitřními předpisy a školeními. Firma nebo živnostník prostě budou muset udělat různá opatření, aby k úniku dat nedocházelo, zacházelo se s nimi podle regulí, a hlavně aby věděli, kde která data mají. Něco jiného to je u velkých, korporátních a nadnárodních firem, tam ovšem mají své experty a systémy. A co se týče úniků přes banky, finanční instituce a internetové sítě, tak tu povinnost a odpovědnost GDPR mají oni také. A pokud se týká EET a kontrolních hlášení atd., tam se musí o funkční systém proti úniku postarat v plné míře stát, a pokud dojde k úniku, pak je nutné se nebát, a dát třeba i trestní oznámení.

Jste velmi činorodá žena. Máte vůbec čas na koníčky a relaxování? Čím se odreagováváte?

Po pravdě řečeno moc času nemám. Odreagovávám se se svojí rodinou. Jsem dvojnásobná babička a moje vnoučata jsou pro mě ten nejlepší relax. Energií mě nabíjí i můj mladší syn. Mám také ráda dobré knížky, divadlo a filmy. Moc nesportuji, ale ráda lyžuji a plavu.

Čím se v životě řídíte? Jaké je vaše motto?

Moje motto je, že všechno co dělám, dělám pořádně, protože jinak to je ztracený čas, a svůj život žiji tak, abych se každé ráno mohla podívat do zrcadla a nestydět se sama před sebou. A o to se celý život snažím.

Děkuji za rozhovor.