Rozhovor s Miroslavem Lukešem, generálním ředitelem Mastercard pro Česko, Slovensko a Rakousko

Obecně je pokládána za první vydanou platební kartu ta, kterou přivedla na svět roku 1914 americká telefonní a telegrafní společnost Western Union. My žijeme v době, kdy z jejich koláče významně ukousnou mobilní telefony. Miroslav Lukeš říká, že celá řada sektorů se stává v podstatě technologickými firmami.

Kdo je Miroslav Lukeš? Jste více specialistou ve financích, či více specialistou na moderní technologie?

Financím a technologiím se věnuji téměř dvacet let, přičemž v Mastercardu jsem od roku 2011, kde mám aktuálně na starosti Česko, Slovensko a Rakousko. Předtím jsem vedl šest let v McKinsey & Company projekty v oblasti finančních služeb, telekomunikací a hi-tech v Evropě a v USA, především v oblasti strategie, prodeje a marketingu. I když se financím věnuji dlouhodobě, vlastně mě na nich baví právě technologie. A zkušenosti s technologií v jiných sektorech jsou velmi podstatné. Celá řada sektorů se stává v podstatě technologickými firmami. Proto je porozumění technologiím velmi důležité. U mě je to navíc práce i koníček, technologie mě nepřestávají fascinovat.

Kdo vlastně vymyslel platební karty? Bylo v historii lidstva již něco podobného využíváno, i když asi ne v elektronické podobě jako dnes? Byl podobný způsob plateb určen ke stejnému účelu jako v současnosti?

Obecně je pokládána za první vydanou platební kartu ta, kterou přivedla na svět roku 1914 americká telefonní a telegrafní společnost Western Union. Zákazník měl možnost s ní telefonovat a zasílat telegramy. Karta měla zákazníka přimět k častějšímu využívání služeb dané společnosti, což je vlastně podobné jako nyní. Krásně to popisuje Pavel Juřík, mimo jiné vyhlášený karetní encyklopedista.

Cesta samotné Mastercard mezi platební a technologické globální lídry pak započala v roce 1966, kdy skupina kalifornských bank získala systém pro správu kreditních karet a následně založila bankovní asociaci Interbank Card Association. Ta začala vydávat kartu s názvem Master Charge: The Interbank Card. V roce 1979 se název zjednodušil na „MasterCard“, nyní již ale používáme celosvětově Mastercard s malým „c“.

Současnost a budoucnost platebních karet je také zaměřena na univerzální multifunkční karty včetně bezkontaktních karet, sloužící k různým účelům, i na další mobilní platební inovace. Může se stát, že si někdo může stáhnout údaje, ke kterým by jinak neměl přístup? Jak jsou tyto karty či platební systémy zabezpečeny proti zneužití či stažení dalších informací?

Bezpečnost je v případě platebních karet společnosti Mastercard prioritou, protože na spolehlivosti a důvěře je náš byznys založen. Bezpečnosti věnujeme obrovské úsilí, je to náš každodenní chleba. Bez bezpečnosti není důvěra a bez důvěry bychom nemohli existovat. Samozřejmě vždycky budou existovat snahy o zneužití karet, ale důležité je, aby se tak dělo v minimální míře. Karty jsou dnes podstatně bezpečnější než hotovost.

V květnu 2018 má v EU vstoupit v platnost GDPR. Jak budou ti, kdo využívají platební karty a systémy, chráněni v této oblasti?

GDPR, stejně jako třeba další evropská směrnice, PSD2, se u nás v dohledné době prakticky neprojeví, míněno z hlediska držitele karet. Platby kartami jsou velmi dobře zabezpečené a držitel karty se prokazuje něčím, co vlastní a zná. Mastercard de facto žádné adresné osobní údaje nevlastní, je to záležitostí bank – a ty jsou dlouhodobě špičkou v zacházení s osobními daty. Interně samozřejmě na obě regulace probíhá velké množství projektů.

Přejde do budoucna celý svět na placení kartou, či zůstane i možnost placení v hotovosti? Jak to budou řešit lidé, kteří nechtějí či z nějakého důvodu nebudou schopni přejít na platební karty? Jak se to bude řešit například v oblastech, ve kterých dosud ještě není zaveden internet či tam prostě nedosahuje signál? I v Česku je stále dost takových míst.

Jsme na nevratné cestě k bezhotovostní ekonomice, tato cesta ale bude velmi dlouhá. Lidé platí kartou stále více, chápou, že je to pohodlnější i bezpečnější způsob ve srovnání s hotovostí. Že je dobré podporovat elektronické platby, si uvědomuje i stát kvůli omezování šedé ekonomiky. K tomu se slibně rozvíjí spolupráce s městy a kraji v rámci konceptu Smart Cities.

Mají platební karty stále stejnou podobu? Dá se na nich ještě něco vylepšovat? Jaké budou platební karty či způsoby plateb budoucnosti?

Podoba platebních karet je stejná už velmi dlouhou dobu a také tomu tak ještě dlouho zůstane. Ale to neznamená, že se karty nemění. Není to tak dávno, co začaly být bezkontaktní, a dnes již takto platí drtivá většina lidí v tuzemsku. Další inovací je třeba biometrie. Mastercard loni představil platební kartu se zabudovanou technologií ověření otisku prstu. V blízké budoucnosti ale začnou v placení hrát stále větší roli mobilní telefony. Provádět a autentizovat platbu přímo v telefonu, to je velký posun oproti klasickým platebním kartám.

Virtuální měny jako bitcoiny, onecoiny a další jsou dnes také hodně rozšířené. Co si myslíte o takových způsobech plateb? Najde v nich využití i Mastercard? 

Mastercard se zajímá o technologii blockchainu, která pravděpodobně najde širší využití. U kryptoměn jsem osobně, co se týče jejich praktického významu a masového rozšíření, poněkud skeptický. Pochopitelně po nich existuje poptávka, a dokonce si dokážu představit hayekovské koncepty free bankingu. Na druhou stranu, v měnu lidé musí mít (dlouhodobou) důvěru a tou se zatím kryptoměny neprokázaly a jejich volatilita jim v tomto nepomáhá. Jako alternativní investiční nástroj či loterie jistě fungují, ale těžko si představit člověka, který by v bitcoinech spořil na celý důchod. A při větším rozšíření pochopitelně bude následovat snaha vlád a centrálních bank mít kryptoměny pod kontrolou, aby mohly vykonávat své funkce. Celkově tedy jsou kryptoměny zajímavým obohacením a alternativou, ale jako fenomén je nepřeceňuji. To je ale můj osobní názor.

Mastercard a Visa jsou špičky v technologiích platebních karet. V čem je síla Mastercardu?

Hlavní síla Mastercardu je v tom, že provozuje nejrychlejší síť pro zpracování plateb, která propojuje spotřebitele, finanční instituce, obchodníky, vlády a podniky ve více než 210 zemích a teritoriích celého světa. Produkty a řešení společnosti Mastercard pomáhají lidem mít každodenní činnosti jako nakupování, cestování, podnikání nebo nakládání s financemi jednodušší, pohodlnější, rychlejší a bezpečnější. Přitom se spoléháme na globální řešení, ale zároveň máme silné týmy v lokálních kancelářích, které rozumí místním specifikům (a platby jsou opravdu velmi specifické) a které přicházejí s konkrétními řešeními lokálních problémů.

Dnes se také hodně hovoří o budování tzv. chytrých měst a o bezkontaktní ekonomice. Najdou moderní platební systémy své uplatnění i v těchto oblastech?

Rozhodně najdou, máme řadu dobrých příkladů, zejména z veřejné dopravy, například v Plzni nebo Karlových Varech, pak třeba ze školství, kde máme jedinečný projekt kolínské Chytré klíčenky. A další budou přibývat. Zastupitelé měst a územních celků chápou, že místo lokálních programů je dobré vsadit na otevřený systém, a tím pádem snížit náklady na obsluhu a otevřít potenciál pro městské věrnostní systémy.

Jak bude vypadat Mastercard budoucnosti?

Pravděpodobně budeme mít daleko širší záběr. Ať už díky příležitostem, které vytváří PSD 2, nebo například díky akvizici největšího clearingového centra Vocalink, díky němuž jsme schopni provozovat platební systémy okamžitých plateb včetně aplikačních rozhraní, a to na bázi hladkých mezibankovních plateb.

Dnešní mladá generace se téměř rodí s mobily a IT v ruce. Již dvouleté děti jsou schopny si v pohodě zapnout televizi či mobil. Vy sám máte dvě malé děti. Začínáte je zasvěcovat do světa nových technologií, či jim dáváte ještě čas?

Tak trochu obojí. Samozřejmě je baví mobily a tablety, a svým způsobem jsem rád, protože je to naučí s technologií zacházet. Na druhou stranu jsou ještě malé, a proto se jim čas s hardwarem v ruce snažíme omezovat, aby měly čas naučit se ještě třeba lézt po stromech a vnímat svět svýma očima, a ne jen přes digitální pixely.

Děkuji za rozhovor.