Odklad rozsáhlé změny ve financování regionálního školství o deset let, jejž navrhli poslanci ODS, vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) zřejmě nepodpoří. Reforma, jež podle nynějšího znění školského zákona nastane od příštího roku, je předpokladem pro spravedlivější přerozdělení státních peněz školám a školským zařízením, jak stojí v podkladech pro středeční schůzi kabinetu.

Stát bude platit školy podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Změnu zakotvila vládní předloha schválená v minulém volebním období. Novela poslanců ODS si klade posunutím účinnosti za cíl „vyvolat vážnou odbornou a politickou debatu na toto zásadní školské téma“.

Nový způsob financování je podle předkladatelů nebezpečný kvůli tlakům na státní rozpočet, hrozí prý otřesem rozpočtové kapitoly školství, svou nesystémovostí a složitostí. Změna financování škol podle autorů také sníží motivaci ředitelů úspěšných škol, o které mají žáci a studenti zájem.

V podkladech pro vládu se naopak píše, že dlouhodobé zachování nynějšího stavu financování škol by vedlo ke snižování kvality a rozsahu vzdělávání. „V oblasti středního vzdělávání vede stávající model financování často k přijímání žáků, kteří na daný obor nemusejí mít studijní předpoklady, nebo obor dokonce nedostudují,“ stojí v nich.

Změna financování se bude podle platného zákona týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné. Ministerstvo školství tehdy uvádělo, že nový systém přinese spravedlnost a zmírní administrativu.

Nyní se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů, uvádělo ministerstvo. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý z nich k tomu přistupuje jinak. Nově ministerstvo určí, kolik peněz dostane konkrétní škola – financování by se tak mělo sjednotit. Ministerstvo odhadlo náklady na financování změny pro první rok na 2,5 až pět miliard korun.

ČTK