O údaje podle zákona proti praní špinavých peněz by úřady měly žádat jen přes Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel. Senátní ústavně-právní výbor to dnes doporučil doplnit do novely daňového řádu, která má okruh poskytovaných údajů rozšířit v případě bank, spořitelních a úvěrových družstev nebo platebních společností.

Senátní hospodářský výbor doporučil novelu schválit beze změn. Horní komora spor rozhodne za týden. Norma nadále počítá s tím, že advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři budou muset poskytovat tyto údaje jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Ústavně-právní výbor na tom nic nezměnil.

Povinnost poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají ze zákona o boji proti praní špinavých peněz, novela zavádí na základě evropské směrnice DAC 5. Jsou to informace, které už nyní finanční ústavy musí poskytovat Finančnímu analytickému úřadu. Informace mají sloužit k mezinárodní spolupráci při správě daní.

Ministerstvo nad rámec směrnice v novele prosadilo, aby finanční instituce poskytovaly informace i pro tuzemskou správu daní. Podle kritiků včetně České bankovní asociace je to výrazné prolomení bankovního tajemství. Podle dosavadních pravidel byly tyto informace určeny primárně pro Finanční analytický úřad. Nově by o jejich sdělení mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce či pracovníci celní správy.

Poslanci z návrhu novely vyřadili povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti se navíc nebudou vztahovat na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství navíc bude žádat o informace příslušnou profesní komoru.

ČTK