Česká republika bude v EU usilovat o to, aby mohla přidělené peníze z evropských fondů využít podle svých představ. Česko má nyní problém finance na určené programy vyčerpat. Novinářům to dnes při své návštěvě jižní Moravy řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Podle něj by Česko mohlo mít v příštím programovacím období na čerpání větší vliv než dosud.

Evropská komise (EK) dnes navrhla dlouhodobý unijní rozpočet na léta 2021 až 2027, tedy po odchodu Británie jako jednoho z největších přispěvatelů. Ztrojnásobit by se měly například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku. Naopak se mají omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent pak částka na takzvanou kohezní politiku, tedy politiku soudržnosti ke srovnávání rozdílů mezi novými a starými státy. Z těchto fondů čerpá i Česká republika.

My jsme rádi, že by ty peníze měly být přesunuty do kohezních zemí. Pozitivní je to, že Evropská unie to vnímá a v rámci kohezní politiky na to budeme mít podstatně větší vliv než doposud,“ uvedl Babiš.

Česko podle něj bude usilovat o to, aby mohlo v budoucnu přidělené peníze využít víc podle svých potřeb. V určených programech má totiž potíže s čerpáním. „Máme problém, že na co nám určili peníze, tak nečerpáme 11 miliard z různých programů. Přitom to chceme čerpat na zdravotnictví a školy, kde máme převis. Tak si musíme vyžádat souhlas. To chceme v budoucnu, aby nám peníze přidělili podle našeho přání a našich představ,“ popsal Babiš. Jednat by se o tom mohlo v květnu v Bulharsku na Evropské radě.

Podle Babiše Česko bude chtít také vědět, na co se přesně peníze na bezpečnost Evropy využijí. Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger dnes v Bruselu při představení návrhu evropského rozpočtu zmínil například výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Další prioritou jsou podle Oettingera investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.

Europoslanci opoziční ODS dnes ocenili posílení peněz na ochranu hranic či na vědu a výzkum. Vadí jim ale, že po odchodu Británie jako jednoho z největších plátců mají růst unijní výdaje. Peníze na ně by musely poskytnout členské státy, případně by se musely zavést nové daně, uvedla ODS.

Odmítnout musíme také zamýšlené napojení fondů na jakési vágně definované ‘evropské hodnoty’ nebo ‘vládu práva’. Neznamená to ve skutečnosti nic jiného než snahu komise, případně dalších hráčů, prosazovat ‘ten jediný správný’ pohled na evropskou integraci a ovlivňovat politiku v některých členských státech,” napsal v tiskovém prohlášení europoslanec Jan Zahradil. Podle europoslanců ODS by tak evropské fondy mohly sloužit “k vydírání neposlušných států“.

ČTK