Rozhovor se Zdeňkem Jahodou, zakladatelem a jednatelem společnosti Emco.

Se svou ženou se potkal již na vysoké škole. Nejdříve prodával dřevo a dřevěné bedny. Dnes je majitelem potravinářské firmy, která prodává své výrobky po celém světě. Říká, že je původem a asi i naturelem obchodník.

Původně jste se zabýval vývozem textilních strojů. To ale není výroba müsli. Jak došlo k přerodu obchodníka k potravináři?

Podnikání jsem začal jako obchodník. Prodával jsem dřevo a dřevěné bedny a nakupoval nejrůznější potraviny. Zájem o snídaňové cereálie se postupně zvyšoval, a tak jsme si je nechali vyrábět už v ČR pod značkou Emco od roku 1996. No, a pak už to byl jen krůček k vlastní výrobě müsli a postupně i ovesných vloček, ovesných a ořechových tyčinek, ovesných sušenek a dalších výrobků.

Byl jste vždy zastáncem zdravé výživy? Proč jste se začal věnovat müsli a zdravé výživě?

Myslím, že mírně ano. Našim dětem jsme už v 80. letech nesladili čaj a můj otec měl problémy s cholesterolem, na což nakonec zemřel, takže jsem tyto věci sledoval i před zahájením podnikáním.

Jak podle vás dbají Češi o svoji výživu?

Záleží ve srovnání s kým. Byť se tohle téma dere do popředí, ve srovnání s většinou západních a jižních zemí je naše strava méně zdravá. Otázkou také je, co je zdravé víc a co méně. V médiích se rozehrává tohle téma často bez důkazů z lékařské vědy. Takže každý pak věří na něco jiného.

Jaké byl začátek vašeho podnikání? Mají to dnes začínající podnikatelé těžší?

No snadné to nebylo. Hlavní problém bylo sehnat peníze – soukromé půjčky, dlouhé splatnosti dodavatelů, bankovní úvěry. Dnešní podnikatelé řeší trochu jiné problémy, ale mají větší potíž najít volné místo na trhu než jsme měli my.

Jste velmi úspěšná firma i v exportu. Prosadili jste se i v Americe. Jak moc těžké to bylo? Jak ze svých zkušeností vidíte zájem o zdravou výživu v zahraničí?

Snaha prosadit se v zahraničí byla součástí naší strategie již od začátků naší výroby, takže dnešní stav, kdy vyvážíme cca za 400 milionů korun je výsledkem posledních patnácti let. Pojem zdravá výživa se už snad ani nepoužívá, protože prakticky u všech druhů potravin se bere v úvahu, jaký to může mít vliv na lidské zdraví. Takže například i u čokoládových výrobků můžete hledat zdraví v použití tmavé čokolády, kvalitních tuků…

Jak vidíte, jako potravinář, soběstačnost ČR v oblasti potravin?

Myslím, že je to přežitek, že zrovna v potravinách musíme být soběstační. Ve spotřebě potravin dochází ke změnám směrem k potravinám rostlinného původu, takže soběstačnost například ve vepřovém mase nevidím jako téma.

Jste klasickou rodinnou firmou. Zkoušeli jste své nové výrobky na svých dětech? Byly prvními kritiky?

Zkoušeli na dětech… takhle bych to nenazval. Když jsem si byl jistý, že máme skvělý výrobek, tak jsem to domů nosil a děti to nadšeně konzumovali. Samozřejmě jsem vždy sbíral názory na naše výrobky ze všech stran, ale dnes už na to používáme specializované agentury.

Vedli jste se svojí ženou děti k podnikání nebo se ony samotné začaly zajímat o podnikání? Kdy bylo jasné, že budou ve vašem podnikání pokračovat?

S manželkou jsme oba ekonomové, poznali jsme se na VŠE, takže jsme byli rádi, když obě starší děti se rozhodly jít cestou studia ekonomie. Asi jsme si to tak nějak představovali všichni, že půjdou směrem k naší firmě. Syn si kromě toho s kamarádem založil firmu další.

Dokázal byste si představit podnikání i v jiném oboru než jsou potraviny? V čem a proč?

Dokázal. Jsem původem, a asi i naturelem obchodník, který se vyučil na výstavbě kompletních textilních továren. A to byla taky náročná disciplína. Takže klidně bych i stavěl atomovky nebo prodával rakve, biče, olejovky…

Distribuujete své výrobky do 40 zemí po celém světě. Je nějaká země, kam byste chtěli své výrobky distribuovat a proč?

Nenapadá mě nějaká země, kterou bych si vysnil, kam chceme dodávat. Toho času dodáváme například do USA, Číny, Japonska, Ruska, Nigérie, Sáudské Arábie a tak dále.

Dokážete si představit, co budete dělat v důchodu? Může odejít majitel firmy, kterou navíc vybudoval, vůbec někdy do důchodu?

Ale jo, vždycky ve vedení firmy byli v Emcu manažeři, kteří jsou tady i 25 let, takže není to tady one man show. Hledám cesty, abych se ve firmě, kde mám i řadu kamarádů, bavil a užíval si to, a starosti přenechával ostatním. A já se to naučím (smích).

Děkuji za rozhovor.