Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od mezinárodní jaderné dohody s Íránem by nemělo mít dopad na české vývozce. Bude záležet i na tom, k jakým dalším sankcím vůči zemi USA přistoupí. Vyplývá to z vyjádření podnikatelských svazů pro ČTK.

Další případné americké sankce vůči Íránu se českých firem, které působí v Íránu i prostřednictvím našeho programu Brána do Persie, nedotknou a jejich současné ani budoucí zakázky neohrozí. Záleží ale samozřejmě na tom, jak budou vypadat, v této chvíli nemáme podrobnosti,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.

Podle komory ale nicméně současné americké sankce působí českým firmám problémy při mezibankovním styku. Některé české podniky proto obchodní případy řeší reexportem přes třetí země, například přes Spojené arabské emiráty.

Podle Asociace exportérů vypovězení jaderné dohody bude mít na ČR přímo pouze marginální vliv. „Odhaduji, že ani nepřímo tento vliv nebude významný. Každopádně však jakékoliv zásahy politiků do byznysu mají velmi negativní vliv a jsou nežádoucí,“ uvedl místopředseda asociace Otto Daněk.

Dle ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina je přímý ekonomický dopad na české firmy v současné době těžké hodnotit. „Bude záležet, jak silná bude podpora institucí EU v dalším vývoji. Věříme však, že vyjednávací pozice unie bude v příštích měsících natolik silná, že dokáže ochránit zájmy evropských firem, které s Íránem obchodují nebo se chystají obchodovat,“ dodal Martin.

Přestože český export do Íránu v poslední době roste, výrazně zaostává za potenciálem, který trh s 80 miliony lidmi českým firmám nabízí. Český vývoz do země loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy korun. Skutečná čísla exportu ale mohou být vyšší, protože firmy do Íránu zboží reexportují přes třetí země. Jediná česká investice v posledním desetiletí byla podepsána loni mezi firmou Ostroj a íránskou společností Zisco. Šlo o dohodu na projektování a vybudování hlubinného dolu na těžbu černého, koksovatelného uhlí. Projekt přesahuje hodnotu 65 milionů eur (v přepočtu 1,6 miliardy korun).

Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů, obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Německo, Francie a Británie dohodu chtějí dodržet, ale také si přejí rozšířit debatu na íránskou raketovou technologii a aktivity Teheránu na Blízkém východě. Írán posiluje svůj vliv v Sýrii i Jemenu a provádí také testy balistických střel.

ČTK