Dokončení rozhovoru s Bořivojem Kačenou, předsedou představenstva Společnosti pro rozvoj silniční dopravy v České republice a členem dozorčí rady Komerční banky

Nastoupil do podniku SSŽ na umístěnku a zůstal tam až do důchodu. A dopravě se věnuje dodnes. V roce 2002 dostal od prezidenta Francie Rytířský řád za národní zásluhy. Říká, že získání rytířského řádu ho k ničemu neopravňuje, spíše naopak zavazuje.

Jak velkou změnou byl pro vás rok 1989? Bylo těžké změnit způsob myšlení ve firmách nebo se podle vás jednalo o pozvolný proces?

Byl jsem v roce 1988 zvolen zaměstnanci ředitelem státního podniku SSŽ. A hned začátkem roku 1989 jsem vytvořil tým, který pod  koučováním profesora Zdeňka Součka z VŠE začal zpracovávat strategii podniku na následující čtyři roky. Po sametové revoluci jsme ji pak „překlopili“ na nové podmínky, zejména pak jako podklad pro následný privatizační proces, respektive projekt. Při pohledu zpět se mi ta tehdejší změna myšlení lidi ve firmě zdá jako pozvolný proces.

Jaká je dnes podle vás úroveň Česko-francouzských vztahů z hlediska celospolečenského a obchodního?

Myslím, že se i dnes pokračuje v tradici dobrých vztahů s Francií, jak byly nastoleny už prezidentem Masarykem při vzniku Československa. Ten už koncem I. světové války pořídil v Paříži Český dům, který dnes slouží jako České centrum. Jsem hrdý na to, že jsem mohl osobním darem přispět na rekonstrukci původní skulptury českého lva, který byl v roce 2006 vrácen na původní místo v uvedeném objektu. České centrum propaguje ve Francii českou kulturu v plné šíři a slouží k mnohým aktivitám české komunity ve Francii.

Jste předsedou představenstva Společnosti pro rozvoj silniční dopravy. Co byste poradil ministrovi dopravy pro rozvoj silniční dopravy?

Naše společnost je zapsaným spolkem, je občanskou iniciativou, která už více než deset let aktivně podporuje změnu legislativy i urychlení přípravy a realizace všech staveb, které patří do páteřní sítě silnic a dálnic. Ministr dopravy, vláda a parlament rozhodují o celé řadě věcí, co se týká budování dopravní infrastruktury v ČR. My jsme reprezentanti odborné veřejnosti a byli bychom rádi, kdyby nám politická reprezentace více naslouchala, více s námi diskutovala, abychom si aktivně vyměňovali názory na řešení odborných problémů. K této diskuzi slouží i naší Společností vydávaný magazín – Silniční síť, základ civilizace a prosperity.

Kolik hodin denně pracujete? Považujete se za workholika? Máte vůbec nějaký volný čas? Jezdíte v létě také na dovolenou?

Když jsem byl v aktivním pracovním procesu, tak to bylo každý den minimálně dvanáct i více hodin. K tomu pracovní nebo společenské akce o víkendech, náročné byly i služební cesty. Za workoholika jsem se ale nikdy nepovažoval. Volný čas nyní věnuji rodině,  koníčkům a aktivnímu sportování. Na dovolenou jsem vždy jezdil s rodinou a pravidelně.

Kde čerpáte energii a získáváte nápady? Jaké jsou vaše osobní cíle do budoucnosti? Myslíte, že jste na vrcholu své kariéry nebo ho teprve čekáte?

I ve volném čase, kromě aktivního odpočinku, stále sleduji odborný tisk a informace z oboru. Cílem do budoucna je v mém věku především držet si zdravotní kondici a předávat životní a manažerské zkušenosti mladším manažerům. Co je vrcholem kariéry? Být zdravý a mít zdravé a úspěšné členy široké rodiny. Manažerským úspěchem je, že se podařilo projít se SSŽ celým transformačním procesem úspěšně a i nadále si dnešní Eurovia  vede na náročném trhu velice dobře. Získání řady ocenění – Manažer roku 2002, Rytířský řád za národní zásluhy od prezidenta Francie v roce 2002, Manažer skupiny VINCI v roce 2004, Osobnost stavitelství a architektury v roce 2007 od SIA, letos Manažer 25 let – to je určité zadostiučinění pro mne, ale stejně pořád vzpomínám na všechny ty moje spolupracovníky, kteří mi pomohli k tomu, abych mohl moji kariéru pozitivně hodnotit.

Děkuji za rozhovor.