Rozhovor s Jiřím Podpěrou, prezidentem společnosti Omnipol.

Pasivní radar Tamara, to byl v devadesátých letech zbrojařský hit! Tvrdilo se o něm, že dokáže odhalit i „neviditelné“ americké stíhačky Stealth. Podstatou originální metody, kterou vynalezl v padesátých letech ve výzkumáku Československé lidové armády Vlastimil Pech, je, že radar signály nevysílá, ale pasivně sleduje signály, které sledovaný objekt vysílá sám. Proto mohl odhalit i „neviditelné“ letouny, které díky svému tvaru diamantu dokáží rozptýlit radarovou energii.

Proč se vlastně Tamara nestala exportním trhákem? Tvrdilo se, že ji zakázali prodávat Američané, je to pravda nebo mýtus?

Ne, není to mýtus. Američané se na počátku devadesátých let obávali vývozu této technologie do nespolehlivých zemí, kde by mohla být zneužita, resp. použita proti západním spojencům a jejich technice. Proto česká vláda dostala dopis přímo z Bílého domu, že vývoz není žádoucí. Tvrzení výše je totiž pravdivé, Vera (nástupkyně Tamary-pozn.red.) opravdu vidí jakýkoliv letoun, včetně těch, které mají speciální ochranu „neviditelnosti“. Ta je ovšem určena k ochraně proti aktivnímu radaru, povrch letadla Stealth má za úkol odrazit radarový signál do prostoru, aby se nevrátil zpět k radaru a ten nemohl objekt zaměřit. Jenže Tamara (dnes Vera) nic nevysílá, není co odrážet. Vidí letoun díky signálům, které vysílají palubní přístroje, na základě výpočtů jejich příchodu na několik v prostoru rozmístěných stanic. Jde o jiný fyzikální princip.

Jaká byla vlastně porevoluční cesta Tamary, respektive společnosti Tesla, která radary vyráběla?

Tesla jako firma po revoluci skončila. Někteří její zaměstnanci pak založili tzv. nástupnické firmy, které se specializovaly na různé části původního výrobního programu. To je i historie firmy Era, založené pány Sotonou, Bernardem a Kubečkem v roce 1994. Název Era je složen z prvních písmen firem, odkud přišli: Eldis, Retia a Alsin. Era se od začátku specializovala na pasivní radiolokační systémy a vyvinula mladší generaci Tamary pod názvem Věra. Omnipol do tohoto výrobce pasivních sledovacích systémů majetkově vstoupil v roce 2011, kdy jej doslova zachránil před krachem. Po období několikaletého útlumu výzkumu a vývoje za předchozího majitele se nám ho povedlo obnovit v maximálně možném rozsahu. Era úspěšně rozvíjí svůj byznys v oblasti vývoje a výroby systémů pro řízení a sledování letového provozu. Rozrůstá se i personálně – nabírá programátory, konstruktéry i další profese, aktivně spolupracuje s univerzitami technického zaměření a jejich studenty. V původní pardubické budově už jí bylo dokonce tak těsno, že jsme minulý rok hned vedle dokončili a uvedli do provozu nové sídlo výzkumného a vývojového centra za zhruba čtvrt miliardy korun. V loňském roce Era získala tituly „Stavba roku Pardubického kraje“ a „Firma roku Pardubického kraje“, v celostátním finále pak Era obsadila velmi pěkné 2.místo.

Vyvíjíte další radary? Kam a komu se prodávají?

Dnes se dále vylepšený sledovací systém Vera-NG úspěšné prodává, a to jak členským zemím NATO, tak i mimo alianci – samozřejmě dle přísných vývozních podmínek daných zákonem a pod kontrolou ministerstev obrany a obchodu. Nejdůležitější zakázkou, kterou se firma pyšní, je ale kontrakt přímo s NATO na dodání dvou systémů Vera. Od půlky devadesátých let navíc Era vyvíjí a vyrábí civilní verze sledovacích systémů, které vyváží do celého světa, dnes přes 100 systémů do 63 zemí pěti kontinentů. Používají se mimo jiné na 20 z 50 největších světových letišť. Samozřejmě nadále také podporujeme vývoj nových variant pasivní radiolokace, které budou účinnější ve zjišťování cílů. Aktuálně vyvíjíme nový sledovací systém založený na principu pasivní koherentní lokace – PCL. PCL systém dokáže sledovat i cíle nevysílající žádné elektromagnetické signály. Současně ale zůstává elektromagneticky neviditelný pro případného protivníka stejně jako Vera-NG, protože nic nevysílá, ale pouze přijímá signály různých FM vysílačů odražené od letícího objektu.

A co další dceřiné společnosti? Nedávno jste prodali Ramet a koupili Mesit.

Ramet do skupiny nepatří od roku 2017, kdy téměř po 20 letech vzájemné spolupráce prodal Omnipol svůj padesátiprocentní podíl. Nicméně jsme si v rámci této transakce ponechali vlastnická práva na pasivní radiolokátory SDD (Stanice Dlouhého Dosahu-pozn.red.) a jejich další vývoj a výrobu přesunuli do společnosti Era. To ale neznamená, že bychom se společností Ramet spolupráci definitivně ukončili, nadále s nimi spolupracujeme na různých projektech včetně vývoje SDD NG. V letošním roce Omnipol opět rozšířil skupinu a její součástí se stal holding Mesit, tradiční výrobce a vývojář elektronických systémů pro letectví, taktických vojenských radiokomunikací, vozidlových komunikačních systémů, ale také výrobků přesného strojírenství a specializovaných povrchových úprav. Mesit na českém trhu působí již od roku 1952 a k jeho hlavním aktivitám patří například letecké přístroje a systémy, podpora letounů, taktická komunikace, výroba desek plošných spojů, přesné CNC obrábění, modernizace letišť a další. V rámci vývojových a konstrukčních aktivit se zaměřují například na aplikace s digitálními signálovými procesory, přístroje pro pozemní dopravní prostředky nebo palubní letecké přístroje. Připojením společnosti Mesit se celá skupina Omnipol rozrostla o tisíc zaměstnanců a dvanáct společností, včetně Mesit střední školy, kde je vychovávána nová generace odborných techniků v oboru elektrotechnika a strojírenství. Mesit se touto transakcí stal plnohodnotnou součástí skupiny Omnipol a se společností Era je její další důležitou a respektovanou dceřinou společností.

Omnipol byl za socialismu podnik zahraničního obchodu, který se specializoval na zbrojní techniku. Pořád spolupracujete s českou armádou?

Od dob, kdy měl Omnipol na trhu monopolní postavení, se toho samozřejmě hodně změnilo. Nyní fungujeme klasicky na bázi komerční firmy a účastníme se veřejných zakázek, které armáda vypisuje. Na některých projektech, které jsme pro armádu v minulosti realizovali, však pracujeme stále. Na základě původních rámcových smluv zajišťujeme pozáruční servis a dodáváme náhradní díly a příslušné komponenty.

O společnosti Omnipol se dlouho nepsalo. Jak byste popsal současný Omnipol?

Omnipol za posledních pár let prošel mnoha zásadními změnami, přičemž největší „obrození“ se ho dotklo v posledním roce. Ač si stále zakládáme na skutečnosti, že je Omnipol tradiční společností s téměř 85letou historií na domácím, ale především na zahraničních trzích, i my jsme zcela přirozeně museli její vývoj posunout kupředu v souladu se současnými trendy a požadavky dnešní doby. Spousta zaměstnanců odešla do penze, takže jsme k těm zkušeným matadorům, co nám tu zůstali, posílili tým o mladší generace. Dalším krokem byla výrazná investice do zlepšení IT technologií. Zásadní změnou, ke které došlo v polovině roku 2017, byl kompletně nový vizuální styl společnosti včetně nového loga. Nejnovější událostí je opětovný návrat do zrekonstruované budovy v Nekázance, po dvou letech přechodného působení na Václavském náměstí. Fasáda zcela nové a moderní budovy i po rekonstrukci zůstala v původním architektonickém stylu z 20. století, tzv. brutalismu, který je v České republice ojedinělý.

Letouny CASA jste prodávali armádě vy, že? Co se stalo, že je exministryně Parkanová obžalována kvůli škodě 818 milionů korun? Tam bylo ale součástí obchodu i „zbavení“ se L-159, ne?

K případu paní Parkanové se vyjadřovat nemůžeme. Nicméně, Omnipol splnil všechny požadavky ministerstva obrany, když předložil nabídku s podporou Airbus Defence. Smlouva byla i přes veškeré klauzule o mlčenlivosti zveřejněna na webu. Jednalo se o jeden z informačně nejpodloženějších případů, smlouvy k některým jiným kontraktům nebyly zveřejněny vůbec. Z naší strany nedošlo k porušení žádné povinnosti a MO nám písemně potvrdilo, že byly řádně splněny všechny závazky vyplývající ze smlouvy. My jsme postupovali zcela standardně, transparentně, v souladu se zadávací dokumentací a podle právních předpisů. Tento projekt lze navíc označit za velice úspěšný. Letouny prokázaly svou kvalitu například v dlouhodobé misi OSN na Sinaji. Letouny jsou neustále v provozu a jejich provoz je levnější, než nabízela konkurence. Součástí obchodu byl i odprodej pěti kusů tehdy armádou velmi nákladně skladovaných letounů L-159.

Jak vlastně funguje obchod se zbrojní technikou se dočtete v pondělí 28.5.