Města se stále více zalidňují. V současnosti už žije v městských oblastech více než polovina světové populace a očekává se, že toto číslo dále poroste až na dvě třetiny v roce 2050. S tím, jak vzrůstá tlak na veřejné služby a infrastrukturu, začínají města hledat inovativní řešení pro budoucnost. Města od Lancashiru ve Velké Británii po estonský Tallinn se tak stávají „chytřejšími“. Do inteligentních řešení bylo v roce 2015 investováno přes 12,1 miliardy eur a do roku 2020 by se toto číslo mělo zdvojnásobit, říká společnost Canon v rámci svého vizionářského projektu Crystal Ball.

Během staletí se ve městech vyvíjely projekty podporující spokojenější život jejich obyvatelstva a časem se propojily do provázaného ekosystému. Protože je na sobě mnoho procesů vzájemně závislých, může stačit jeden logistický problém, aby přelidněnou aglomeraci ochromil. Projekty pro chytrá města – podporované rychlým pokrokem internetu věcí (IoT), cloudových služeb a konektivity sítí – se snaží tyto potíže překonávat a zajistit, aby byla města čistší, efektivnější i lépe koordinovaná.

Smart má řadu předností
Chytrá města nabízejí svým obyvatelům mnoho výhod. Podle společnosti McKinsey stráví průměrný obyvatel Paříže čtyři roky života tím, že se snaží najít místo na parkování. Jsou ale i města – jako je Ženeva, kde využívají pro parkování internet věcí (IoT), aby řidiče sám navedla na volná místa. Chicago je zase jedním z mnoha měst, kde pouliční osvětlení řídí inteligentní systém, který reaguje na množství lidí v ulicích a umožňuje tím šetřit peníze za osvětlování prázdných ulic. Chytré řízení odpadu, jež má například Dánsko nebo město Šardžá, používá solární senzory k tomu, aby mohly popelnice vysílat upozornění, jen když jsou plné, čímž se snižují počty popelářských vozů v ulicích.

Jak překonávat překážky
Podíváme-li se ale na budoucí vývoj, je zřejmé, že před námi stojí mnoho překážek. Kromě byrokracie, s níž je nutné u takto rozsáhlé spolupráce různých entit počítat, zůstává hlavním problémem bezpečnost. Jediný způsob, jak umožnit naplno rozvinout potenciál chytrých měst je zajištění odolného systému pro sdílení dat mezi úřady, projektanty, poskytovateli služeb či developery. Sdílení informací z mnoha zdrojů na jednom místě má ovšem také svá rizika. Dojde-li k porušení jediného článku, získají případní pachatelé počítačové kriminality přístup do životně důležitých systémů celého města.

Nejslibnější bezpečnostní řešení, která se rýsují na obzoru, jsou založena na umělé inteligenci. Fungují jako digitální imunitní systém celého organismu tvořícího chytré město. Je to svého druhu síťová služba, která analyzuje viry, charakterizuje jejich chování a automaticky zjednává nápravu. Zároveň působí preventivně – než aby systém čekal na to, až virus zaútočí, učí se, jaké chování systému je „normální“ a koriguje nebezpečné anomálie odpovídající obranou v reálném čase. Bezpečnostní varování může spustit cokoli od „nenormálního“ chování po neobvykle velké přenosy dat. Systém tak umožní zabránit útoku v době, kdy k němu dochází, nebo dokonce ještě před ním. To skýtá velký potenciál v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde hrozby vnikají velice rychle.

Další překážkou rozvoje chytrých měst může být jejich komplexnost. Historická města mají infrastrukturu, která je dědictvím staletí. Přesto je možné tyto komplikace za podpory úřadů a legislativy překonávat. Londýnská hromadná doprava (Transport for London, TFL), která bývala hroutícím se přepravním systémem pocházejícím z viktoriánské éry, je v současnosti jednou z nejúspěšnějších organizací na světě využívajících otevřená data. Zákon o řízení dopravy z roku 2004 zajistil, aby městské úřady spolupracovaly a sdílely data týkající se toku dopravy, plánovaných prací na silnicích a úprav jízdních řádů. Díky sdílení těchto informací a jejich zveřejňování mohli vývojáři vytvořit chytré nástroje jako CityMapper, které obyvatelům poskytují v reálném čase údaje týkající se městské dopravy. Tyto aplikace v současnosti fungují v desítkách velkých měst od Bruselu po Lisabon.

Dokončení zítra 19.6.