Praha musí být do budoucna plánována jako metropole minimálně pro dva miliony lidí. Tomu musí odpovídat plánování města včetně kapacit nového územního plánu. Zaznělo to na mezinárodní konferenci „Potřebuje Praha moderní architekturu? A chceme výškové stavby?“, kterou za účasti špiček české architektury, developementu a zahraničních hostů uspořádalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).

Podle statistik ČSÚ v současné době v Praze oficiálně žije 1,3 milionu lidí. Reálně však toto číslo bude výrazně vyšší, nejméně kolem 1,5 až 1,7 milionu a dalších 200 tisíc denně do Prahy dojíždí za prací. A to jsou stále ještě střízlivé odhady. Pokud započteme také turisty, je třeba počítat s tím, že denně se v metropoli pohybují více než dva miliony lidí a pro tyto počty je třeba město projektovat a budovat,“ řekl na konferenci šéf největší developerské společnost Central Group a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Dušan Kunovský.

Praha je totiž magnetem pro celou republiku. Přesto oficiální celkový roční přírůstek dosahuje jen asi sedm tisíc lidí ročně. Podle odhadů ale v Praze žije možná až 30 procent lidí bez hlášeného trvalého pobytu. Mobilní operátor spočítal, že na sídlišti Chodov přespává až o 30 procent více lidí, než je oficiálně hlášeno. Stejně tak pokud vyjdeme z počtu pracovních míst, výsledek je podobný. Je tu 900 tisíc pracovních míst, přitom obyvatel v produktivním věku je jen 650 tisíc.

V Praze je také zhruba 80 tisíc studentů, kteří nefigurují v žádných statistikách. Navíc denně ve městě přespí kolem 200 tisíc turistů a dalších minimálně 200 tisíc Středočechů do města denně dojíždí za prací. Dnes v Praze připadá na jeden byt 2,12 obyvatel, třeba v Mnichově je to ale 1,9 obyvatele. Lze tedy předpokládat, že i v Praze bude trend směřující k vyššímu počtu jednočlenných domácností zesilovat.

Praha moderní architekturu potřebuje

Praha podle Kunovského nezbytně potřebuje moderní a ikonickou architekturu. Samozřejmě jen citlivě zasazenou vůči stávajícím stavbám v okolí. „Praha nemůže být jen skanzenem pro turisty, ale musí být městem pro život,“ vysvětlil Kunovský. Město se totiž musí rozvíjet, být dynamické a ekonomicky konkurenceschopné. Nemělo by být takovou měrou závislé na turismu. Aby se brzy nedostalo do pozice měst jako jsou Benátky nebo Barcelona, kde místní začínají proti turistům protestovat, protože vysoké ceny bydlení pro turisty z města vyhánějí běžné obyvatele.

K uspokojení vysoké poptávky po bydlení je také vhodnější využít co nejefektivněji kapacity území především na brownfieldech. A k tomu jsou ideální výškové stavby. Ty totiž umožní koncentrovat výstavbu na relativně malé území a zbytek může být zachován pro zeleň, veřejný prostor a život v něm. I příklady ze zahraničí přitom ukazují, že kapacity uvnitř města je třeba efektivně využít a umožnit tak městu růst uvnitř a nerozlézat se do krajiny. Jen dostatečně kapacitní výstavba uvnitř hranic Prahy totiž zastaví růst cen bydlení, který je dán nedostatkem bytů na trhu a který dnes nutí střední třídu hledat bydlení mimo hlavní město a za prací do Prahy dojíždět.