V Česku se zatím nedaří řešit problémy s předlužením a dluhovými pastmi. Legislativa ke zlepšení stavu chybí. Pravidla tak korigují spíš soudy. Jen pomalu se rozvíjí systematické vzdělávání k posílení právní a finanční gramotnosti. Uvádí to výroční zpráva o stavu lidských práv v Česku za rok 2017.

Dokument by měla projednat na svém příštím jednání vláda. Podle mapy exekucí mělo loni nějakou exekuci 863 tisíc Čechů a Češek, tedy skoro desetina obyvatel ČR. Tři a více exekucí mělo téměř půl milionu lidí. „Řada z těchto osob dluží tak vysoké částky, že je do konce života nedokážou splatit. Jejich dluhy jsou tak vysoké, že lidé nedosáhnou ani na oddlužení, které vyžaduje splacení třiceti procent dluhů během pěti let,“ uvádí zpráva o stavu lidských práv.

Mapu exekucí vytvořily Otevřená společnost a Ekumenická akademie. Loni proti roku 2016 přibylo dalších 31 tisíc lidí s exekucí. Situace se zhoršila ve 12 ze 14 krajů. V Ústeckém kraji bylo v exekuci 18 procent lidí nad 15 let, v Karlovarském 17 procent a v Libereckém 12 procent. Celkem 151 tisíc lidí nad 15 let mělo přes deset exekucí. Celková jistina loni činila 239 miliard korun. Autoři mapy uvedli, že devadesát procent exekucí je nevymahatelných.

Polovina exekucí přitom byla kvůli částce nižší než 10 tisíc korun. Většinu dluhů tak činily hlavně další náklady, poplatky, úroky a pokuty z prodlení. Řada lidí se pak zadlužila třeba proto, že jim v nemoci klesl příjem či že jim partner neplatil výživné. Podle zprávy tak po tomto bližším pohledu věty jako „dluhy se mají platit“ či „kdo nechce dlužit, nemá si půjčovat“ dostávají vážné trhliny. Zpráva zdůrazňuje, že nynější stav není výhodný pro nikoho.

Dlužníci prakticky do konce života odcházejí z legálního pracovního trhu, jelikož veškerý jejich příjem je okamžitě zabaven. Zaměstnavatelé jsou zatíženi administrací exekucí. Stát přichází o příjmy z daní, sociálního a zdravotního pojištění a je naopak nucen podporovat osoby sociálními dávkami. I věřitelé tratí,“ stojí ve zprávě.

Podle ní při řádném oddlužení mohou věřitelé počítat aspoň s částí peněz a dlužník neztrácí motivaci pracovat. Na pravidlech, která by umožnila oddlužit se a začít znovu více lidem, není zatím mezi politiky shoda. Zpráva poukazuje na to, že loňské návrhy novel se zrušením podmínky splacení aspoň třicet procent dluhu či se sloučením exekucí ve Sněmovně neprošly. Upravilo se zatím insolvenční právo. Podle zprávy se také jen pozvolna rozvíjí systematické vzdělávání a posilování finanční a právní gramotnosti.

Problematiku exekucí tak svou činností korigovaly zejména soudy,“ uvádí zpráva. Ústavní soud rozhodoval třeba o nezabavitelném příjmu u vězňů. Zabýval se i zadlužením dětí. Podle soudců děti mají mít právo dosáhnout zletilosti bez nezaviněných dluhů a soudy by při řešení případů měly rozlišovat, zda nejde o dluhy „vrchnostensky určené“ jako poplatky za odpad či zaviněné někým jiným, připomíná zpráva. Mapa exekucí ukazuje, že v některých obcích tvoří děti i desetinu obyvatel s exekucí.

Zprávu vypracovává sekretariát rady vlády pro lidská práva od roku 1998. Česko loni podstoupilo pravidelný přezkum stavu lidských práv v OSN. Získalo 201 doporučení, která se týkala například začleňování Romů a migrantů, inkluze ve školách, rovnosti žen a mužů, protiprávních sterilizací či omezení počtu dětí v ústavech. Vláda pak 177 doporučení podpořila a 24 vzala na vědomí.

ČTK