Zatímco počty podnikatelů ve vesnicích do pěti set obyvatel stagnují, ve větších obcích se jim začíná dařit. Celkem devět z deseti podnikatelů v malých obcích jsou osoby samostatně výdělečně činné a osm procent jsou firmy do deseti zaměstnanců. Převažuje obchod a služby, malý průmysl a roste počet firem v potravinářství, vyplývá z analýzy, kterou dnes zveřejnila Asociace malých a středních podniků.

Po dlouhém propadu se začíná stabilizovat sektor zemědělství, počet pracovníků se v posledních pěti letech ustálil těsně pod hranicí 100 tisíc. Přesto je to o 40 procent méně než před 15 lety. To dokreslují i počty nových žáků v zemědělských odborných školách, kam nastoupilo nejméně žáků za poslední dekádu.

Začíná se ukazovat, že podnikání na venkově dává smysl. Počet firem podnikajících ve venkovských regionech mírně roste a tradiční obor zemědělství se odráží ode dna. Situace se ale stabilizuje spíše u obcí nad 500 obyvatel, podnikání v menších vesnicích stále skomírá. To koresponduje i s tím, že roste počet obyvatel ve větších obcích, což udržuje podnikatelský ruch. Důvodem růstu počtu podnikatelů v obcích jsou i nižší náklady na podnikání,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Celkový počet obcí za posledních 15 let klesl o 65 na 5 569, počet obyvatel v nich ale vzrostl o 19 tisíc. Nejkomplikovanější je situace v obcích do 500 obyvatel, kde se za 15 let snížil jejich počet o 256 a počet obyvatel v nich snížil o 37 tisíc. Naopak počet obcí mezi pěti sty a dvěma tisíci obyvatel vzrostl o 191 a počet obyvatel v nich rovněž stoupl o 218 tisíc. Na 27 procent obyvatel nyní žije v obcích do dvou tisíc obyvatel, osm procent v obcích do 500 obyvatel.

Devět z deseti podnikatelů na venkově jsou OSVČ bez zaměstnanců, osm procent mikrofirmy do devíti zaměstnanců, 1,5 procenta malé firmy mezi deseti až 49 zaměstnanci a 0,5 procenta má na venkově více než 50 pracovníků. Roste počet firem s 50 a více zaměstnanci na úkor malých podnikatelů. Více než pětina ze všech firem na venkově jsou podnikatelé v obchodu a drobných službách, 15 procent provozuje drobné průmyslové aktivity, desetinu tvoří firmy z profesních oborů, stavebnictví, ubytování a sociálních služeb. Podnikatelé v zemědělství jsou na venkově zastoupeni pěti procenty.

Počet firem v zemědělství posledních pět let stagnuje a pohybuje se okolo 48 tisíc podnikatelů, 91 procent jsou OSVČ, osm procent obchodní společnosti, jedno procento tvoří zemědělská družstva.

Průměrná mzda v agrárním sektoru je za poslední sledovaný rok 23 815 korun, což je v oboru meziroční nárůst o 5,2 procenta, nicméně vůči průměru za ČR dosahuji pracovníci v oboru zemědělství jen 80 procent. Počet firem v návazném oboru potravinářství za pět let vzrostl o 30 procent, celkem v oboru podniká téměř 23 tisíc firem.

Do prvního ročníku odborných učilišť v oboru zemědělství se přihlásilo za poslední rok nejméně žáků za devět let, u středních škol s maturitou je vidět ve stejném oboru po poklesu několikaletá stagnace, ve srovnání s počtem studentů před devíti lety jich přichází do maturitních oborů o třetinu méně.

Současně se ukazuje, že absolventi tradičních oborů spojených s venkovem se nemusí obávat o práci. Míra nezaměstnanosti je nižší, než je celostátní průměr. Například nulovou míru nezaměstnanosti vykazují absolventi učňovských oborů rybářských a zpracovatelů dřeva, v oborech maturitních je nulová míra nezaměstnanosti u absolventů oborů vinohradnictví a opět rybářství.

ČTK