Ve školství kvůli platům klesá zájem o nabízená místa

, který neumožňuje výrazně lépe ohodnotit kvalitní pedagogy. Nemůžeme se proto příliš divit, že zájem o studium pedagogických oborů klesá. Navíc jen malá část absolventů pedagogických fakult hledá uplatnění v oboru. Z veřejně přístupných údajů UK a ČSÚ vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a více než čtvrtina z nich do pěti let ze školství odchází. Uplatnění hledají především v administrativě a v obchodu.
Podle čerstvých údajů Profesia.cz je aktuální situace taková, že nabídka míst v oborech učitel či vychovatel, meziročně mírně klesla, ale v jiných jako speciální pedagog výrazně vzrostla. Nabídka volných míst je tak ve srovnání s loňskem mírně nižší, ale nevybočuje z hodnot v posledních pěti letech. Výrazně ale klesá počet reakcí ze strany uchazečů o zaměstnání, a to na všech pozicích. Ve srovnání s loňským rokem se například zájem o místa asistenta učitele propadl o 65 procent, učitele o 33 procent a speciálního pedagoga o 26 procent. Zajímavé je v tomto ohledu srovnání Prahy a ostatních regionů – zatímco v metropoli zájem o práci ve školství výrazně poklesl, v ostatních regionech je tomu naopak. 
Pro učitele je demotivující zejména finanční ohodnocení a fakt, že tabulkově dané platy nezohledňují kvalitu jejich práce ani nasazení a aktivitu nad rámec odučených hodin. Z údajů Profesia.cz vyplývá, že průměrný hrubý plat učitele je podle typu školy o třetinu až čtvrtinu nižší v porovnání s průměrem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v ČR. Ani loňské halasně proklamované plošné přidání o 15 procent tuto disproporci příliš nezměnilo, navíc reálný růst celkových příjmů byl nižší. A fakt, že patnácti procentního nárůstu učitelské platy v průměru nedosáhly, potvrzují i údaje portálu Profesia.cz. 
Podle dat shromážděných na Platy.cz, kam informace o svých hrubých mzdách včetně odměn zadávají sami zaměstnanci, dojdeme při porovnání platů z posledních dvou školních roků k tomu, že učitelé na základních školách si polepšili o 7 procent, na středních dokonce jen o 5 procent; u učitelů ZUŠ dokonce došlo k poklesu reálných příjmů o 4 procent. Větší percentuální nárůst jsme zaznamenali u pomocných pozic – například školníkům vzrostl příjem v průměru o 18 procent, asistentům učitele o 16 procent. Je ale nutné dodat, že u těchto profesí byly příjmy velmi nízké, i po přidání je medián celkového platu asistenta učitele 17 380 korun a školníka 17 650 korun.
Pokud se na porovnání školních roků 2016/2017 a 2017/2018 podíváme optikou jednotlivých krajů, vidíme velké rozdíly. V některých je znatelný růst – například v krajích Jihočeském, Plzeňském a na Vysočině v rozmezí 13 až 23 procent. Jinde ale medián platu stagnoval nebo dokonce klesl: v Ústeckém a Olomouckém kraji o dvě procenta, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji o jedno procento. Žádné změny nezaznamenali v krajích Libereckém, Zlínském a Moravskoslezském.
Komentář Profesia.cz