Dokončení rozhovoru s Petrem Barešem, prezidentem průmyslové asociace Czech Space Alliance a předsedou představenstva IGUASSU SOFTWARE SYSTEMS.

V čem je vesmírný průmysl a výzkum v ČR lepší, v čem by měla spočívat její přidaná hodnota a konkurenční výhoda? 

Je třeba nejdříve říci, že jsme před cca deseti lety začínali ze zadních pozic, do velké míry téměř od nuly, a v klání s konkurenty, kteří měli až padesát let náskok. Navíc, v kontextu neporovnatelně větších investic jejich mateřských zemí. Přesto, a přes počáteční posměšky od některých zahraničních expertů, jsme dosáhli vynikajících výsledků a vydobyli si respekt zkušených konkurentů, kteří nás nyní sami vyhledávají, abychom se připojili do jejich konsorcií a posílili tím jejich nabídky. Že úspěch či totální neúspěch celé 80 satelitové US flotily IRIDIUM NEXT závisí na českých technologiích jistě mluví samo za sebe. Na Marsu jsou české elektronické komponenty, nová Evropská raketa Ariane 6 bude záviset na spolehlivosti materiálů a softwaru, vyvinutých  českými firmami. Našeho člena Rigaku koupili Japonci jako světové číslo 1 ve vývoji rentgenové optiky. Japonci také koupili český software, který používají k vývoji své satelitní navigační konstelace.

IGUASSU SOFTWARE SYSTEMS, a.s. (ISS) vyniká také v oblasti návrhu a vývoje technologických softwarových aplikací a poradenství pro kosmický marketing pro Latinskou Ameriku a střední Evropu.  Můžete to více přiblížit?

Co se týče Latinské Ameriky, technologické dodávky se uskutečnily v rámci mé práce ve Španělsku. V Česku využívám získaných kontaktů a znalostí terénu pro navazování budoucí spolupráce, například v Brazílii, Mexiku, Argentině, Peru a El Salvadoru. Ve střední, ale i západní Evropě jsme prodali softwarové produkty postavené na základě našich projektů v ESA. Dále nás zvou k poradenství týkajících se procesů a vývoje kolem vstupu do ESA země jako Slovensko, Polsko, Maďarsko, baltské státy či Slovinsko.

ISS se také podílí na mezinárodních konsorciích v evropském průmyslu, kde pracuje převážně na vesmírných projektech v oblasti výzkumu a vývoje, a to jak z pražské základny, tak i přímo v sídle svých partnerů či jejich zahraničních pobočkách. Jaká je spolupráce s ostatními partnery? Na jakých projektech konkrétně spolupracujete?

Spolupráce se liší od projektu k projektu – někdy je vynikající, jindy komplikovaná. Komplikace nastávaly v minulosti především s velkými firmami, které tehdy neměly s námi dostatečné zkušenosti, a tak neměly dostatečnou důvěru. Ale více než na firmách záleží podle mých zkušeností především na konkrétních lidech, se kterými pracujete. Poslední dobou máme vesměs dobrý pocit, že s námi i velké technologické firmy jednají jako rovný s rovným. I to je jeden z výdobytků profesionální práce našich firem a profesionálního vystupování našich státních zástupců, vedenými MDČR (Ministerstvo dopravy ČR).

Na čem momentálně pracuje ISS?

Pokračujeme v upgradování našich produktů pro satelitní navigaci (GNSS), velmi jsme posílili v oblasti robotického monitorování asteroidů a příbuzných technologiích, kde nyní vedeme dvě mezinárodní konsorcia, a zapojili jsme se do vývoje zpracování telemetrie nové rakety a jejího pozemského kontrolního systému. Poslední vyžadovalo nákladné investice do získání hlubšího knowhow ve vývoji kritických systémů.

Jak vidíte budoucnost českého vesmírného průmyslu a výzkumu?

Vzhledem k velmi dobrým dosaženým výsledkům a velmi dobré spolupráci mezi průmyslem a státními orgány se můžeme těšit na pokračování tohoto trendu a získávání dalších niche technologií, které také povedou k širšímu využití našeho knowhow v komerčních aplikacích.

Osobně se domnívám, že největší výzva je nadále v tom, v čem byla již na přelomu století. V tomto kontextu zbývá ještě dost úsilí o širší a lepší spolupráci mezi akademickou a průmyslovou komunitou. Průmysl akademické subjekty nutně potřebuje a velmi si váží jejich schopností. Je třeba ale najít lepší cestu, jak zapojit jejich přístup k práci do restrikcí, které přináší projekty pro komerční klienty.

Co vše se dnes díky vyspělé technice dá řídit či ovlivnit z vesmíru na Zemi?

Na toto téma byste mohli napsat celou knihu. Mnoho lidí si málo uvědomuje, jak jim vesmírné technologie pomáhají a že jsou na nich dokonce často i velmi závislí. Řidič taxi vám klidně může říci, že nepotřebuje žádnou satelitní navigaci, protože mu stačí ta, co má v mobilu. Jeden britský politik se proslavil tím, že zpochybnil jakoukoliv užitečnost satelitů v rozhovoru, který byl vysílán exkluzivně satelitním operátorem Sky. Bez vesmírných technologií by byl zásadně ochromen pokrok v ochraně životního prostředí a pomoc lidem v katastrofách, které změny životního prostředí intenzifikují. Satelitní technologie, např. Galileo, zásadně pomáhá při záchranách na moři a v blízké budoucnosti také poslouží k nepřetržitému sledování letadel kdekoliv na Zemi. Nemluvě o transatlantických přenosech televizních programů, telefonním spojení a internetu v jinak nedosažitelných místech. Atd. Atd. A to jsou jen příklady přímého využití. Ještě širší dopad má transfer technologií do běžného života – nejen miniaturizace elektroniky tlačená potřebami vesmírných projektů, ale třeba v medicíně tomografie využívající zkušeností z vesmírných projektů. Argument, že by si lidstvo uvědomilo dnešní všudebytnost a nezbytnost vesmírných technologií, kdyby byly všechny satelity na den vypnuty, není jen anekdota. Existuje možnost velké solární bouře, která může velkou část satelitní sítě vysadit z provozu a dramaticky ovlivnit naše běžné aktivity. I zde pak nastupuje vesmírný výzkum, který pracuje na předvídatelnosti takové situace a omezení jejího dopadu na život na Zemi.

Prvním vesmírným turistou se stal americký podnikatel Dennis Tito v roce 2001. Od té doby se do vesmíru vypravilo asi sedm turistů. Jak se díváte na komerční vesmírnou turistiku? Chystáte se také osobně na výlet do vesmíru?

Stát se astronautem byl můj sen, jako žák a student jsem byla nadšený vesmírem a lety astronautů. Dnes bych na to již neměl fyzičku. Komerční privátní cesty do vesmíru budou jistě pokračovat a stanou se dostupnější širší vrstvě obyvatelstva.

Věříte na mimozemský život?

Nedovedu si představit, že jsme, a proč bychom měli být, unikátní. Ve vesmíru jsou milióny či miliardy planet, kde mohou probíhat procesy vedoucí k vývoji živých organizmů. Ale těch možných vývojových procesu je tolik, že nevěřím, že by to byl život v nějaké formě kterou bychom si byli schopni představit. A beru vážně varování Stephena Hawkinga, že setkání s pokročilou civilizací by mohl být náš konec. Takže je asi lépe je moc nelákat posíláním zpráv do éteru.

Děkuji za rozhovor.

Je třeba se nadále zbavovat zkostnatělých způsobů myšlení (I)