Rozhovor s Jaroslavem Sopuchem, spoluzakladatelem fondu kvalifikovaných investorů SkyLimit Industry.

V průběhu své kariéry pracoval kromě jiného pro londýnskou Hambros Bank, českou investiční bankovní společnost Consilium s kapitálovou účasti londýnské banky NM Rothschild & Sons a pro tuto banku v Londýně samotnou. Je spoluzakladatelem investiční společnosti. Říká, že investice do startupů je zcela odlišná investiční disciplína, než klasické private equity investování.

Máte více než 20 let zkušeností v oblasti private equity, poradenství při fúzích a akvizicích a ve sféře investičního bankovnictví. Jaké vlastnosti by měl mít dobrý bankéř? Jakým způsobem se dají vylepšovat? Dají se naučit?

Myslím, že klíčovou vlastností skutečného bankéře, ať už komerčního nebo investičního, je touha „vědět“. Tedy být informován o tom, co se děje obecně ve společnosti ,a také konkrétně na mikroekonomické podnikové úrovni. A to prostřednictvím neustálého kontaktu a komunikace s relevantními lidmi na trhu. To podle mého názoru není vlastnost, která by se dala příliš naučit. Buď ji bankéř má nebo nemá.

Jak se změnil trh a podmínky v oblastech ve kterých působíte za posledních dvacet let? Je dnes velmi odlišný?

Podíváme-li se na to z pohledu České republiky, trh se zde nepochybně velice změnil. Zatímco například pojem private equity byl před dvaceti lety známý jen velmi úzkému okruhu specialistů, dnes se pomalu dostává do povědomí širší investorské veřejnosti. Mimo jiné také díky vzniku několika fondů kvalifikovaných investorů, jako je například SkyLimit Industry, které se na investice do oblasti private equity, tedy do obchodních podílů v neveřejně obchodovaných společnostech, zaměřují. Dříve mohli do private equity investovat pouze velcí institucionální investoři, dnes je již tento produkt dostupný také individuálním investorům, schopným investovat alespoň jednotky miliónů korun.

Vaše zkušenosti jsou také z Velké Británie a Polska. Jak vidíte bankovní systém v těchto zemích?

Moje zkušenosti z těchto zemí jsou ještě z devadesátých let minulého století, takže si dnes netroufnu jejich bankovní systém hodnotit.

Věnujete se také investicím. Jak vidíte míru investic v ČR? Do čeho se dnes vyplatí investovat?

Obecně si myslím, že lidé v ČR investují stále velice málo a mnoho z nich se investování dokonce obává. Není se ale čemu divit, protože několik generací před námi nemělo vůbec možnost investovat a ty současné se to tedy neměly a nemají od koho učit. Osobně jsem zastáncem vyváženého portfolia, v němž jsou zastoupeny jak tradiční složky typu nemovitostí a veřejně obchodovatelných akcií, tak také alternativní aktiva jako například private equity.

Na jakých největších investičních akvizicích jste se podílel?

Neměl jsem nikdy ambice účastnit se těch největších transakcí, protože pokud jste na straně kupující, je u nich obvykle velká konkurence, a pokud jste na straně prodávající, je vaším klientem často stát, a to bývá obtížné. Líbí se mi spíše střední a menší transakce, u nichž bývá mnohem větší pravděpodobnost dokončení. Jednou z největších transakcí, na nichž jsme měli možnost se podílet, byl například prodej společnosti Brněnské veletrhy a výstavy v roce 1999.

Pracoval jste kromě jiného pro londýnskou Hambros Bank, českou investiční bankovní společnost Consilium s kapitálovou účastí londýnské banky NM Rothschild & Sons. Setkal jste se také s panem Rothschildem? S kým byste se chtěl jako bankéř setkat?

Dynastie Rothschildů je velmi rozvětvená. Při mé práci pro NM Rothschild & Sons v Londýně jsem měl možnost se setkat s panem Evelynem de Rothschild, který tehdy banku řídil. Obecně se velmi rád setkávám s lidmi, kteří ve svém oboru činnosti dosáhli významných úspěchů a snažím se od nich inspirovat.

Jak vidíte současné úrokové sazby, které zavedla ČNB?

ČNB usoudila, že se ekonomika přehřívá a je zapotřebí jí regulovat zvýšením úrokových sazeb, což opakovaně činí. Z makroekonomického hlediska je to pravděpodobně správný pokrok. Podívám-li se na to izolovaně pouze optikou našeho podnikání, které využívá bankovní akviziční a investiční financování, pak nám zvýšené sazby samozřejmě příliš radosti nedělají.

O tom, jestli se blíží krize, se dočtete zítra 23.10.