Ústavní soud se zastal ženy, která platila pojištění pro případ, že nebude schopná hradit hypotéku. Po vážných zdravotních problémech se ale peněz nemůže domoci. Spor musí znovu řešit Nejvyšší soud, plyne z nálezu zveřejněného na webu soudu.

Žena si v roce 2007 kvůli koupi rodinného domu vzala úvěr 4,65 milionu korun u Hypoteční banky. Zároveň přistoupila na možnost pojištění úvěru pro případ smrti nebo plné invalidity. Smlouvu mezi sebou uzavřely ČSOB Pojišťovna a Hypoteční banka. Pojistku platila žena.

Později přišly vážné zdravotní problémy a v roce 2010 rozhodla Česká správa sociálního zabezpečení o její invaliditě třetího stupně. Žena se obrátila na pojišťovnu, která však peníze nevyplatila. Poté žena podala žalobu. Okresní soud v Pardubicích ji zamítl s vysvětlením, že pokud žena není smluvní stranou pojistné smlouvy, nemá na plnění nárok.

Krajský soud v Hradci Králové se poté ženy zastal, nakonec ale Nejvyšší soud rozhodl, že invalidní žena skutečně nemá takzvanou aktivní legitimaci, tedy žalobu nemohla podat. Právní názor opřel NS o své starší rozsudky z let 2002 až 2012.

Žena podala ústavní stížnost, ve které popsala svou situaci. Pojišťovna peníze nevyplatila ani po víc než sedmi letech a banka se po ženě soudně domáhá úhrady zbývající části hypotečního úvěru, aniž by u pojišťovny nárokovala pojistné plnění. Žena zároveň poukázala na to, že pojišťovna a banka jsou vzájemně propojené v jednom holdingu.

ÚS zdůraznil, že se nezabýval důvodností nároku na pojistné plnění, ale zatím jen otázkou, zda žena mohla žalovat pojišťovnu a domáhat se peněz. Dospěl k závěru, že vzhledem ke specifickým okolnostem znamenalo rozhodnutí Nejvyššího soudu porušení ženina práva na soudní ochranu, a proto ho zrušil.

Žena podle ÚS sice nemá přímé právo na plnění z pojistné smlouvy, ale přesto žalobu podat mohla. „Stěžovatelka je slabší stranou, subjektem, který má oproti bance primární zájem na vyplacení pojistného plnění, neboť se výsledek procesu vyřízení likvidace pojistné události může citelně promítnout do její právní sféry,“ stojí v nálezu.

Vystavení stěžovatelky do situace, ve které nemá možnost se jakkoli domáhat poskytnutí pojistného plnění z pojištění úvěru, ke kterému přistoupila podpisem přihlášky k pojištění a pravidelně měsíčně platila pojistné, je s ohledem na okolnosti posuzované věci zjevnou kvalifikovanou vadu soudního rozhodování a porušením ústavně zaručených práv,“ rozhodli soudci.

Když Nejvyšší soud argumentoval svými staršími rozhodnutími, nebylo to podle ÚS zcela přiléhavé. Situace na trhu s hypotečními úvěry se totiž podle ÚS postupně vyvinula do stavu, kdy má téměř každá banka poskytující hypoteční úvěry vlastní či majetkově provázanou pojišťovnu, a ztrácí tak vůči ní potřebnou motivaci k uplatnění pojistného nároku.

ČTK