Takzvaná první etapa zavádění e-neschopenek, kterou včera schválila vláda, podle poslanců ODS, TOP 09 a Pirátů evidování pracovních neschopností spíš zkomplikuje. Opoziční zákonodárci kritizují ministerstvo práce za to, že funkční systém elektronických neschopenek nestihlo v plánovaném termínu připravit a kvůli zrušení karenční doby navrhuje povinné používání dosavadního dobrovolného modelu.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) schválila novelu o nemocenském pojištění, podle níž by lékaři měli od července příštího roku sociální správě oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti doručovat jen přes počítač. Doktoři mohou elektronicky neschopenky úřadu dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. Podle ministerstva práce to dělají asi tři až čtyři procenta z nich.

Šéf sněmovního podvýboru pro IT a dávkové systémy Lukáš Kolářík (Piráti) označil řešení, které schválila vláda, za „upravený starý paskvil“. Podle Koláříka za malé používání nynějších e-neschopenek může „nepraktický systém“, který doktory nutí vyplňovat formuláře elektronicky i papírově. „Nyní se tato povinnost bude vztahovat na všechny lékaře v Česku poskytující pracovní neschopenky, z čehož jim vyplynou nové náklady, a některé to může od jejich praxe naprosto odradit,“ míní Kolářík. Podle něj by lékaři měli mít možnost si vybrat, zda vyplní papírové, nebo digitální formuláře.

Šéf sněmovního podvýboru uvedl, že by problémy s e-neschopenkou nejspíš nenastaly, kdyby exministryně práce z první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO) nezastavila přípravy projektu předchozího vedení resortu. Podle plánu měl nový systém začít fungovat od ledna 2019. „Kvůli špatnému postupu na ministerstva tak dnes budou mít lékaři povinnost používat e-neschopenku, která bude celý proces spíše komplikovat než usnadňovat,“ dodal Kolářík.

Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ministerstvo práce „katastrofálně selhalo“ v přípravě systému e-neschopenek. „Když šlo vládě o zavádění masivního on-line sledování živnostníků skrze EET, tak byla schopna systém připravit a rozběhnout během dvou let. U elektronizace neschopenek to najednou nejde,“ uvedla Pekarová Adamová.

Zavedením systému e-neschopenek podmiňovali zrušení karenční doby zaměstnavatelé. Obávali se zvýšení nemocnosti a zneužívání, volali po zlepšení možnosti kontroly nemocných pracovníků. „Novela zákona o nemocenském pojištění je evidentně šitá horkou jehlou. Obávám se, že i kvůli tomu mnoho dobrého nepřinese,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS).

ČTK