Rozhovor s LUĎKEM PROCHÁZKOU, generálním ředitelem společnosti GERLACH.

Poskytování celních služeb je v dnešní době sofistikovanou činností s dopadem napříč celou logistikou, navíc se silným provázáním s daňovou oblastí. Luděk Procházka říká, že ochranu vlastních zájmů a svého trhu má na hranicích zajistit celník.

Celníci zde byli již od nepaměti. Jaká je historie vaší společnosti na našem trhu? Má poměrně hlubokou historii ve světě.

Gerlach byl založen panem Gerlachem v městečku Bad Bentheim v roce 1881. Expanze na český trh započala v roce 1991 postupným rozšiřováním od hraničních přechodů Folmava a Rozvadov až po pokrytí celé České republiky sítí 42 kanceláří. Významným milníkem byl vstup České republiky do EU, kdy jsme uzavřeli téměř všechny kanceláře na hraničních přechodech a dále provozovali jen osm kanceláří. Od té doby jsme se díky rychlým a kvalitním službám s maximální digitalizací stali největším neutrálním poskytovatelem celních služeb v ČR, kdy prostřednictvím integrované sítě 17 kanceláří celně odbavíme ročně více než půl milionu zásilek, tedy zhruba čtvrtinu trhu.

Jak vidíte budoucnost v oboru i době sjednocování Evropy a Schengenského prostoru?

V poslední dekádě jsme byli svědky celosvětového uvolňování obchodních bariér. Nejdříve byla v roce 2004 zahájena jednání mezi Evropskou unií a Kanadou ohledně uzavření obchodní a ekonomické dohody mezi Kanadou a EU (TIEA), která plynule přešla v jednání upravující podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv CETA. V červenci roku 2013 mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií byla zahájena vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), která měla za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. V roce 2013 byla zahájena i jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a Japonskem. Zatímco k uzavření dohod s Kanadou a Japonskem došlo, Spojené státy americké dohodu odmítly a odstartovaly řadu aktivit vedoucích k období budování obchodních bariér. Nejdříve bylo zavedeno dodatečné clo na hliník a ocel a poté celá řada aktivit zejména ve vztahu s Čínou, ale i tlak na změnu dohody NAFTA s Kanadou a Mexikem. Země, kterých se to dotklo, samozřejmě přijaly svá protiopatření. A nám nejviditelnějším je brexit, kterým započala odluka Velké Británie od Evropské unie. Všechny tyto kroky si dávají za cíl ochranu vlastních zájmů a svého trhu. A tím, kdo má na hranicích vše zajistit, je celník, který bude vyžadovat celní prohlášení napsaná celními brokery.

Proč by společnosti měly využívat služeb celního brokera?

V dnešní době je poskytování celních služeb sofistikovanou činností s dopadem napříč celou logistikou a jsou výrazně provázány s daňovou oblastí. Stále se vyskytují privátní poskytovatelé celních služeb, tzv. „garážové firmy“, kteří jsou schopni pouze vystavit celní prohlášení, avšak bez jakékoliv zodpovědnosti, poradenství či zajištění celního dluhu nebo následného vyřešení vzniklé komplikace, kterou mnohdy sami způsobí. Některé firmy si celní oblast zajišťují vlastními silami. Zde je spíše výjimkou, kdy toto efektivně funguje na odpovídající úrovni. Nejhorší situace nastává, pokud si vývozce či dovozce ve výběrovém řízení nevybere jednoho či dva důvěryhodné celní brokery na dlouhodobou spolupráci a celní odbavení svých zásilek svěří do rukou komukoliv, kdo zrovna jejich zásilku přepravuje. Zde je vhodné vždy položit otázku, zda jsou si vědomi rizik nejen v celní, ale i daňové oblasti a zda stejně nezodpovědně postupují i u daňového poradce.

O jaké služby je největší zájem?

Jelikož má Česká republika proexportně orientovanou ekonomiku, zhruba šedesátiprocentní podíl obratu tvoří celní služby tuzemským exportérům. Zbytek představují služby dovozcům a takzvaný intrastat, statistický systém sběru a zpracování dat plynoucích z obchodu mezi členskými státy Evropské unie.

Kdo je vaše cílová skupina? Jaká je typická firma?

Pro všechny zákazníky, velké i malé, nabízíme řešení šitá na míru tak, abychom se co nejvíce přiblížili jejich potřebám. Svým zákazníkům nabízíme rychlé a spolehlivé služby naší sítě ve 12 zemích Evropy prostřednictvím více než 450 vysoce kvalifikovaných celních odborníků. Naše zkušenosti a neustále aktualizované znalosti klientům zajistí maximální úroveň zabezpečení a mohou se tak plně soustředit na svůj vlastní byznys s minimalizací rizik.

Lze u českých exportérů pozorovat nějaké speciální požadavky? Jsou zvyklí využívat při svém vývozu celních služeb?

Exportéři tvoří většinu našich tržeb, kdy zhruba každé čtvrté vývozní celní prohlášení vystavuje naše společnost. Větší část exportérů si již uvědomuje riziko zpětného zdanění spojené s chybějícími doklady prokazujícími vývoz zboží do zahraničí, kdy fakturují bez DPH. Profesionální celní broker by také měl vývozci poradit, jakým způsobem a po splnění jakých podmínek udělá své zboží pro kupujícího levnějším. Jedná se zejména o vybavení dalšími doklady, které prokáží původ, preferenční původ či status zboží, díky kterým lze v některých zemí dosáhnout nulového cla. I v dnešní době se setkáváme se situacemi, kdy i renomovaní výrobci podepíší kontrakt na dodávky do zahraničí, aniž by konzultovali s nějakým skutečným odborníkem celní oblast. Nejednou jsme se setkali například s dodacími podmínkami, které nebylo možné použít bez rizika v oblasti DPH. Nebo požadavky na tzv. legalizaci faktur či dokladů o původu, přičemž ambasády zemí určení vůbec nejsou v ČR, což my následně řešíme prostřednictvím našich kolegů v zahraničí, ale mezitím mohou vzniknout skladovací poplatky v přístavech. Také není ojedinělá situace, kdy vývozce odešle několik kamionů zboží vybavených celními prohlášení od zmíněných garážových firem bez předchozího předložení na českém celním úřadě s tím, že je mají dát v Hamburku německému celníkovi. Ten je však pošle zpět, jelikož je měli předložit celnímu úřadu v místě nakládky nebo svému celnímu brokerovi. Tyto situace naštěstí již nejsou tak časté, ale je jisté, že opět budou po několik měsíců na denním pořádku, pokud Velká Británie splní slib účastníkům referenda o brexitu a opustí společný trh, a tedy i celní unii.

Je něco, co není potřeba nebo nelze proclít?

Proclívat není potřeba, resp. nevybírá se clo či DPH z obchodních vzorků a zásilek malých hodnot do 22 eur. Toho je hojně využíváno zejména v tzv. ecommerce, tj. internetovém obchodování, které meziročně roste až o desítky procent. Zde je však zapotřebí upozornit na reálnou celní hodnotu zboží. Některé obchody nabízejí vystavení faktury s hodnotou do 22 eur, přičemž skutečná cena placená do zahraničí je vyšší. Na tyto nabídky je lepší nepřistupovat.

S jakou nejzajímavější nebo kuriózní komoditu jsme měli k proclení?

Vzhledem k našemu objemu se prakticky neustále setkávám se zajímavostmi při celním odbavení. Každého zaujme něco jiného, tak jen několik příkladů. Nyní jsme v Olomouci proclili historicky první zásilku v rámci intermodální přepravy ze Spojených arabských emirátů (SAE) zajišťované na podkladě jediného celního tranzitního dokladu TIR. Často také poskytujeme služby zoologickým zahradám při dovozech a vývozech živých zvířat či při obchodech soukromníků s plnokrevníky. Odbavujeme i vrtulníky a letadla, která se stala koníčkem některých jedinců. Stejně tak pravidelně poskytujeme služby při dovozech veteránů automobilů nebo při příležitosti výstav zajímavých exponátů v soukromých muzeích. Bezplatně realizujeme služby pro Český červený kříž a Hasičský záchranný sbor, kdy i dar jinému sboru v jiném státu nebo techniku jedoucí na misi je zapotřebí celně odbavit.

Děkuji za rozhovor.

I dar hasičům nebo techniku jedoucí na misi je zapotřebí celně odbavit