Zatímco mzdové náklady v České republice rostou podle Eurostatu šestým nejrychlejším tempem ze zemí EU, tuzemská produktivita práce oproti evropskému průměru pokulhává. Z nejnovějšího průzkumu společnosti myTimi mezi více než sedmi sty zaměstnanci navíc vyplývá, že téměř každý z nich řeší osobní záležitosti v práci, téměř polovina tak činí pravidelně.

Podle odborníků tím zhoršují svoji pozornost a produktivitu. Průměrně pracovníci ztratí až den pracovní den měsíčně. V předvánočním období lidé v práci řeší především dárky. Kvůli nedostatku času a snížené produktivitě firmy ročně přicházejí o miliony korun, zejména v oblasti IT a v administrativě.

Zaměstnanci průměrně „ztratí“ jeden den v měsíci, firmy miliony korun

Nedostatek volného času, tlak na vyšší výkony spojený s rekordní zaměstnaností, více práce – také proto před sebou až 90 procent Čechů tlačí nedořešené osobní povinnosti. Téměř polovina zaměstnanců přiznává, že své záležitosti řeší v pracovní době minimálně několikrát do týdne, pětina lidí dokonce každý den. Naplno se věnuje práci pouze osm procent zaměstnanců. Nejpoctivější jsou v tomto ohledu čtyřicátníci a padesátníci, nejroztěkanější pak je mladá generace do 30 let. Průměrný zaměstnanec přijde o jeden pracovní den měsíčně řešením svých záležitostí. „Dle našich výpočtů a na základě průměrných mezd v jednotlivých sektorech přichází středně velká IT firma o 100 zaměstnancích ročně až o 3,5 milionu korun. Společnost z oblasti poradenství na neefektivitě zaměstnanců tratí až desítky milionů korun, podobně jsou na tom banky,“ říká Jan Skovajsa, zakladatel společnosti myTimi.

Minimálně desetina firem zaměstnance kontroluje

Téměř ¾ zaměstnanců tvrdí, že jejich zaměstnavatel ví o tom, že si občas zařizují něco osobního v práci, a nevadí mu to. Třetina nejmladších zaměstnanců si myslí, že pokud se to zaměstnavatel nedozví, je to v pořádku. A každá šestá firma o tom prý nemá ani tušení. „O něco více kontrolují státní instituce a výrobní firmy. Kontrola však v současné situaci na trhu práce není východiskem, může spíše uškodit. Řešení vidíme naopak ve snaze maximálně usnadnit život pracovníků. Proto přicházíme s novým firemním benefitem myTimi, který nabízí úsporu času. Ten se podle našich dat i zkušeností stává čím dál cennější komoditou,“ říká Jan Skovajsa z myTimi.

Češi chtějí více času, pomáhá lepší time management a outsourování úkolů

Hlavním důvodem, proč lidé řeší osobní povinnosti v práci, je snaha mít co nejvíce volného času po skončení pracovní doby. Tak to vidí každý druhý zaměstnanec ve věku 18 až 30 let a třetina respondentů celkově. Jako jiný důvod 63 procent zaměstnanců uvádí, že se díky vyřízeným osobním starostem mohou lépe soustředit na práci. Dvě třetiny přiznávají, že je k tomu tlačí omezené otevírací hodiny na úřadech a ve službách.

Řešení osobních povinností v pracovní době má prostý důvod – lidé chtějí po práci čas na regeneraci a odpočinek. V zaměstnání ale přeskakují mezi více rovinami a žádné z nich se nevěnují pořádně. Tím se rychleji vyčerpají, případně nestíhají pracovní úkoly v termínech. Přitom se stačí naučit delegovat některé osobní úkoly, podobně jako třeba manažeři delegují část práce na spolupracovníky. Budoucnost HR vidím ve využívání externích služeb, díky kterým zaměstnanec získá více času i energie,“ říká Daniel Gamrot, profesionální školitel time managementu a osobní produktivity.

Zároveň dodává, že k vyšší produktivitě pomáhá správné nastavení time managementu. „Během dne máme jen omezené množství času, během kterého můžeme naplno řešit důležité věci. Mimo jiné to souvisí také s biorytmy naší bdělosti,“ říká Gamrot. Podle něj bychom měli drobné osobní věci vyřizovat v době, kdy bychom byli stejně unavení. A naopak nejaktivnější části dne bychom měli naplno využít k práci.

O výzkumu myTimi

Kvantitativní výzkum provedený společností Response now byl zaměřený na popis postojů a chování v oblasti běžných osobních úkolů a povinností. Proběhl prostřednictvím dotazování respondentů se zaměstnáním ve věku 18-60 let, byly rovnoměrně zastoupené věkové skupiny, region, pohlaví. Účastnilo se jej 703 respondentů, sběr dat probíhal v období v říjnu 2018.