Na českém trhu působí stovky firem, které neveřejně nabízejí tzv. prašivé dluhopisy. Na první pohled vysoký výnos a unikátní investiční příležitost. Ve skutečnosti ale podnikatelský plán krytý firmou s miniaturním základním jměním nebo záporným hospodářským výsledkem. Pro lepší orientaci jsme sestavili žebříček pěti nejčastějších investičních příležitostí do dluhopisů dle jejich rizikovosti.

1 Státní dluhopisy

Státní dluhopisy jsou cenné papíry emitované vládou, respektive Ministerstvem financí ČR. Jejich hlavním účelem je financování investičních projektů, snaha o vyrovnání schodku státního rozpočtu nebo pokrytí výdajů spojených s nenadálými přírodními katastrofami. Oproti firemním dluhopisům nemají tak vysokou úrokovou míru, kterou ale kompenzuje jejich téměř nulová rizikovost, na rozdíl od tzv. prašivých dluhopisů známých také jako junk či high yield bonds vydávaných například společnostmi EMTC Czech nebo Petlas CZ.

ČR má nejvyšší celkové ratingové hodnocení ze všech zemí střední a východní Evropy a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny. Vynikající ratingové hodnocení společně se současným nastavením měnové politiky ze strany ČNB odráží vysoký zájem domácích i zahraničních investorů,“ uvádí ve svých materiálech Ministerstvo financí.

Na webu ČNB lze pak dohledat seznam primárních dealerů státních dluhopisů, mezi které patří například ČSOB, KB, Česká spořitelna a další. Rozhodně doporučujeme se vyhnout nabídkám finančně-poradenských společností a obrátit se přímo na banky.

Dluhopisy emituje také řada polostátních firem, mezi nimi České dráhy, ČEZ a.s., Český aeroholding a.s., ČEPS a.s. nebo MERO ČR a.s. Zpravidla nenabízejí tak vysoký výnos jako klasické korporátní dluhopisy, díky tomu však pro investory představují mnohem menší riziko.

2 Podílové dluhopisové fondy

Podílové dluhopisové fondy jsou ideálním nástrojem kolektivního investování pro střednědobé až dlouhodobé investice a jejich portfolio může být jak smíšené – sestávající z několika variant dluhopisů (státních, firemních, spekulativních tzv. high yield či dluhopisů rozvojových zemí) nebo obsahovat pouze jednu z těchto variant. Investorům doporučujeme volit spíše méně rizikové fondy s kreditním ratingem ne horším než BBB, kdy se o nich dá stále hovořit jako o konzervativních. Ne všechny dluhopisy z portfolia daného fondu však disponují ratingem. Takové fondy lze považovat za rizikové. Pokud však patříte mezi dynamičtěji orientované investory s dostatečným ekonomickým přehledem a dluhopisy s žádným nebo nízkým ratingem netvoří poměrnou část portfolia fondu, lze určitě zvážit i tuto investiční variantu, která bývá, zpravidla, velmi zajímavě úročena. Díky široké diverzifikaci firem, které jsou ve fondu zastoupeny, se totiž rizikovost takovéto investice snižuje.

3 Kotované dluhopisy

Kotované dluhopisy nejsou nic jiného než cenné papíry registrované na burze. Obchoduje se s nimi v kurzu, v němž je uskutečněno maximum objednávek (koupí a prodejů). Takovéto kurzy jsou buď jednodenní nebo kontinuální (udávané vícekrát za den). Obchodování na burze má však svá pravidla a vyžaduje pokročilé ekonomické znalosti, nicméně aby mohly být dluhopisy obchodovány na burze, musejí projít náročným a pro emitenta také nákladným administrativním procesem, který na oplátku zaručuje jejich transparentnost a prestiž emitentovi.

4 Korporátní dluhopisy s prospektem ČNB

Firemní nebo také podnikové dluhopisy s prospektem ČNB patří mezi velmi rizikové investice. Zdánlivě totiž působí důvěryhodně, a to právě díky prospektu ČNB. Sama Česká národní banka však na svých stránkách potenciální investory nabádá k tomu, aby si o emitentovi dluhopisů nejprve zjistili co nejvíc informací:

Informace, že ČNB schválila emisi dluhopisů, znamená pouze to, že ČNB ověřila, zda prospekt příslušné dluhopisové emise splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti.“

ČNB není ze zákona oprávněna při emisi dluhopisů prověřovat bonitu jejich emitenta. Pravděpodobnost, že dlužník své závazky splatí, posuzují nezávislé ratingové agentury, které na základě podrobné analýzy rizikovosti dlužníka stanoví tzv. rating (investiční stupeň), jenž vyjadřuje pravděpodobnost, že dlužník své závazky řádně a včas splatí. Není-li rating dlužníka k dispozici (emitenti vysoce úročených korporátních dluhopisů obvykle žádný rating stanoven nemají), zjistěte si sami co nejvíce informací o jeho bonitě, protože na ní závisí návratnost vašich finančních prostředků.“

Pokud se vám někdo snaží vlichotit tvrzením, že emisi dluhopisu schválila ČNB, jde čistě o manipulativní marketingovou praktiku! Mějte na paměti, že ČNB kontroluje pouze formální aspekty emise nikoliv kvalitu podnikatelského záměru, na který od vás chce emitent půjčit peníze.

5 Korporátní dluhopisy bez prospektu ČNB

Zatímco u korporátních dluhopisů s prospektem ČNB máte alespoň jistotu, že jsou hospodářské výsledky emitenta transparentní a získáte tak dostatečný přehled o výši cizích zdrojů, vlastního kapitálu, účetních závěrkách, popř. výročních zprávách, společnosti bez prospektu leckdy záměrně tyto informace zatajují a nezveřejňují ve Sbírce listin navzdory tomu, že jim to ukládá zákon. Navenek tak společnosti mohou působit důvěryhodně, reálně ale podnikají na dluh.

Dluhopisy může vydávat kdokoliv a řada firem, které začínají odborníci označovat za tzv. finanční šmejdy, toho využívá k vylákání finančních úspor od důvěřivých občanů,“ uvádí Eliška Skřivanová, tisková mluvčí serveru Rizikovedluhopisy.cz, který se snaží před nepoctivými emitenty varovat.

Mějte na paměti, že samotný dluhopis je jen graficky krásně udělaný papír, který je ale naprosto bezcenný, pokud není nijak zajištěný. Pokud vám bude někdo jako dostatečnou formu zajištění uvádět údajnou hodnotu projektu, na který chce půjčit, rozhodně mu své peníze nesvěřujte! Vždy chtějte skutečné záruky, podobně jako to dělá banka.

Zdroj: www.Rizikovedluhopisy.cz