Digitalizace je často považována za ohrožení trhu práce. Celých jedenasedmdesát procent českých respondentů posledního globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad přesto vnímá zvyšující se vliv technologií na svou práci jako příležitost.

Téměř osmdesát procent respondentů chce získat více digitálních dovedností, protože věří, že si tím zajistí budoucí zaměstnatelnost, více než polovina účastníků průzkumu je pak přesvědčena, že bude potřebovat jinou sadu dovedností, aby mohla i nadále pracovat v oblasti, ve které působí. 55 procent Čechů cítí tlak ze strany trhu práce na rozvoj svých digitálních dovedností.

Pokud jde o budoucnost, 69 procent dotazovaných si myslí, že školy, vysoké školy a univerzity poskytují v současné době studentům správný druh digitálních dovedností, které je připraví pro budoucí pracovní uplatnění. Na otázku, zda lidé očekávají, že automatizace, robotika a umělá inteligence budou pozitivně ovlivňovat jejich práci v příštích 5-10 letech, odpovědělo 56 procent českých zaměstnanců kladně.

Investice do digitálních dovedností

Češi jsou ochotni získat digitální dovednosti a učit se o automatizaci, umělé inteligenci či strojovém učení. 77 procent si navíc myslí, že by jim měl příslušné školení poskytnout jejich zaměstnavatel. „Pouze 36 procent českých zaměstnanců v našem průzkumu uvedlo, že jejich zaměstnavatel do vzdělávání v této oblasti investuje. Ani ve světě to zatím není úplným standardem, globálně se vzdělávání zaměstnanců v těchto technologiích věnuje 44 procent společností,“ říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka agentury Randstad s tím, že jistou výjimku tvoří obor IT a podnikových služeb, kde se technologie automatizace a umělé inteligence hojně využívají a tím pádem je dostatečné školení a získávání know-how standardem. Dle oborové organizace ABSL dokonce zaměstnavatelé z oboru podnikových služeb poskytují svým lidem školení v rozsahu 40 hodin ročně, což je podle posledních údajů ČSÚ téměř čtyřnásobek celorepublikového průměru.

Pětačtyřicet procent Čechů do jisté míry investuje do sebe, protože jim jejich zaměstnavatel neposkytuje žádné školení (globálně je to 59 procent dotazovaných). Vedle školení svých lidí zaměstnavatelé investují také do technologického vývoje v oblasti umělé inteligence a strojového učení. Globálně tak činí 49 procent zaměstnavatelů, v ČR 40 procent firem.

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s technologiemi do budoucna vznikne celá řada nových expertních pracovních pozic, měli by zaměstnavatelé do vzdělávání svých lidí investovat intenzivněji. Jen tak si zajistí experty, které budou potřebovat,“ doplňuje Alžběta Honsová.

O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad

Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, následovalo jeho uvedení v Německu a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází čtyřikrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 400 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Survey Sampling International (SSI) panel. Dotazování pro tuto čtvrtou vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2018 proběhlo v období od 23. října do 8. listopadu 2018.