Rozhovor s MILANEM PLEVOU, spolumajitelem firmy Pleva.

Původní koníček se přerodil do rodinného podnikání. Pracuje v lázeňské městečku Potštejn v malebném podhůří Orlických hor. Říká, že jsou jediní v České republice, kteří zpracovávají včelí jed. 

Chovem včel se zabýváte už od roku 1969. V roce 1990 jste založili spolu s manželkou rodinnou firmu, která zpracovává včelí produkty do kosmetiky a potravinových doplňků? Jak se zrodil tento nápad?

První rozhodnutí bylo, že budu včelařit cca s 400 včelstvy a produkovat med, propolis, vosk. V té době jsem si již začal vyrábět úly. Zajel jsem na návštěvu k příteli včelaři, který již za socialismu měl dvě stě včelstev při zaměstnání, to já jen šedesát. S ním jsem svůj záměr konzultoval. On mi ukázal, jak včelaří a probral se mnou podrobnosti mého záměru. Nakonec ale povídá: „V této době bude hodně včelařů, kteří se budou chtít začít se včelařinou živit a tak popřemýšlej, zda by nebylo lepší začít včelí produkty zpracovávat do výrobků?!“ Přijel jsem domů, s manželkou vše prodiskutoval a rozhodli jsme se výrobu kosmetiky zkusit a bylo rozhodnuto (smích).

Jaké byly vaše začátky? Jde o velmi specifické podnikání. Co je na tomto druhu podnikání nejtěžší?

Začínali jsme od nuly. To znamená, že na všechno jsme si museli přijít sami, najít informace, nastudovat, sehnat povolení. Také v té době se dost často měnily zákony a vyhlášky, kdo a za jakých podmínek může kosmetiku vyrábět. V prvních letech po revoluci stačila maturita a pak byl potřeba minimálně výuční list v oboru a praxe. Praxi jsme měli, a tak se manželka dálkově vyučila a dostala výuční list na výrobu kosmetiky a mýdel. Tak jsme splnili další nové nařízení.

V době našich začátků ještě u nás nebyly počítače a tedy ani internet. Rovněž nebyly mobilní telefony a na připojení pevné linky se čekalo dlouhou dobu.

Další překážkou byli úředníci. Kosmetika a potravinové doplňky se schvalovaly jiným způsobem a úředníci těžko chápali, že o povolení může požádat kdokoliv, kdo splní nové podmínky. Schvalování některých výrobků, jako třeba med s propolisem, trvalo i rok a půl. Pro tyto úředníky na ministerstvech neplatily žádné lhůty k vyřízení.

Dalším oříškem byly kosmetické obaly. Byly asi dva výrobci v republice a ti byli zvyklí vyrábět po statisících kusech. Ale my jsme potřebovali v začátcích pouze stovky kusů. Na více nebyly peníze ani sklady. A tak jsme nakupovali v lékárnách skleničky a kelímky tzv. „masťovky“ a do těch jsme plnili kosmetiku. Zákazníci byli našimi výrobky nadšeni, a tak je kupovali i v těchto „nekosmetických“ obalech a my jsme tuto těžkou dobu díky jejich zájmu „přežili“.

S etiketami to bylo podobné, a tak první výrobky měli pouze název napsaný na psacím stroji na samolepicí papír.

Ve svých začátcích přechodu ze zaměstnání na živnostenské podnikání jste dokonce měli v záloze i brambory a slaměnky. Proč právě tuto variantu?

Tato varianta byla jako pojistka. Manželka vystudovala zahradnickou školu a uměla – umí vyrábět krásnou vazbu, věnce apod. A tak jsme počítali s tím, když bude mít čas, tak na doplnění tržeb bude tyto krásné věci vyrábět a prodávat.

V té době jsme měli v pronájmu políčko, a tak jako další plodina vedle slaměnek zvítězily brambory. Měli jsme i pár oveček a králíků, takže částečně pro ně a pak „co kdyby nebylo na chleba“, tak budou brambory! (smích)

Jak se rozvíjela vaše firma až do současnosti?

Firma se rozvíjela postupně, jak vzrůstal zájem zákazníků. Začínali jsme v budově upravené po školícím středisku Jednoty. Vydělané peníze se vracely do firmy zpět na nové výrobky a potřebné stroje. S narůstajícím zájmem jsme postupně přibírali zaměstnance. V roce 1998 jsme začali stavět novou provozovnu, která splňuje náročné předpisy EU a od roku 2000 v ní vyrábíme.

Jak je dobré konzumovat med, aby byl pro zdraví maximálně prospěšný? Co je možné z medu vyrábět a do čeho všeho se dá med přidávat?

Med je zdraví prospěšný, o tom bylo již napsáno hodně. Já jej mám nejradši na lžičku a pomalu lízat. Myslím, že je dobré poslouchat své tělo a když mám chuť, tak si med dám. Množství je takové, kolik mi chutná. Medem se nedá přejíst, jako u výrobků s cukrem. Rozdíl je ten, že med obsahuje většinu jednoduchých cukrů, které nemusí tělo štěpit, a tím se cukry okamžitě vstřebávají a „jdou do krve“. Jakmile máme cukrů dost, tak okamžitě ztratíme na med chuť.

Z medu přímo vyrábíme medovinu, medové likéry a také medy s příměsemi. To znamená, že do medu zamícháme další zdravé produkty, byliny, ovoce a zdraví prospěšné látky. Med můžeme mazat na chléb, sladit nápoje (kávu, čaj, vodu), přidávat místo cukru do pečiva apod. Zkrátka je to zdravé sladidlo, které můžeme použít všude místo cukru.

Je naopak něco, kde se med vyloženě nehodí?

Med se nehodí při silné cukrovce. Jinak o ničem nevím.

Jako jediní v ČR zpracováváte včelí jed. K čemu je prospěšný? Jak ho lze využít v lékařství?

Vzhledem k tomu, že vyrábíme kosmetiku, tak nemůžeme včelí jed přímo doporučovat na léčbu. Vyrábíme dva výrobky. První je Mast s apisinem, která je výborná mimo jiné při bolestech kloubů, svalů, prokrvuje pokožku v oblasti bolestivých kloubů a pomáhá odstranit jejich bolest a udržet masírovanou část v dobrém stavu. Druhý výrobek je Krém s kapičkou jedu. Je to výživný krém lehké konzistence na bázi přírodních olejů a vosků, který se dobře vstřebává, velmi účinně hydratuje a obnovuje narušený lipidický film – zákazníci to pojmenovali „přírodní botox“. Výtažky z řas a Apisin podporují tvorbu kolagenu a chrání před volnými radikály.

Včelí jed má mimo jiné místně znecitlivující, baktericidní, hemolytické, protizánětlivé účinky a účinky snižující krevní tlak. Zdravotní potíže, při kterých by mohl být včelí jed použit, jsou například revmatické onemocnění svalů a kloubů, otoky při podvrtnutí kotníku bérce, ischias, zánět kloubů, vysoký krevní tlak a choroby s ním spojené, krevní sraženiny, zranění šlach, kornatění tepen, astma, neuralgické bolesti, záněty horních cest dýchacích, bolesti v krku, kožní onemocnění, špatně se hojící rány, psychické nemoci, záněty nervů. Vzhledem k tomu, že včelí jed není schválené léčivo, tak se používá pouze při apiterapii, ale postupně se dostává do podvědomí lidí.

O tom, jak vnímá trend ekologických produktů se dočtete zítra 15.1.