Sněmovna podpořila ve včerejším úvodním kole vládní návrh nominačního zákona, jehož cílem je omezit dosazování politických nominantů do takzvaných trafik v orgánech státních firem. Opoziční Piráti oznámili, že se při dalším projednávání budou snažit o zpřísnění předlohy. Nyní ji bude projednávat hospodářský výbor.

Předloha kabinetu by ministrům umožnila odmítnout kandidáty do orgánů státních firem doporučené vládním výborem. Uchazeči by sice až na výjimky procházeli ministerským výběrovým řízením a hodnocením před vládním výborem, jeho postavení by ale bylo pouze poradní. Ministerstvo by mohlo navrhnout ke jmenování člověka, který sice prošel nominačním postupem, ale se záporným stanoviskem výboru. Jiný postoj by ministerstvo muselo veřejně zdůvodnit.

Pirát Tomáš Martínek řekl, že navrhovaná podoba nominačního zákona nemusí splnit očekávání. Piráti budou podle něho v souladu s jejich verzí zákona chtít, aby rozhodnutí nominančního výboru byla závazná. Naopak opoziční ODS trvá na tom, že za výběr lidé do orgánů státních firem nese odpovědnost ministr. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) je přitom lhostejné, zda je jmenují přímo, nebo vyberou ve výběrovém řízení. Nominanti podle něho musejí v podnicích plnit vůli vlastníka.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) vládní podobu předlohy hájil. Politickou odpovědnost ministrů podle něho návrh nezmenšuje právě v souvislosti s možností nerespektovat doporučení výboru. „Je o posílení transparentnosti, zvýšení legitimity,“ uvedl.

Předloha by se týkala společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty. Stanoví například to, že do orgánů těchto společností by se mohli hlásit jen lidé starší 28 let.

Členové nominačního výboru, které by jmenovala na návrh ministrů vláda na pět let, by museli být ještě o dva roky starší. Museli by mít nejméně pětiletou praxi v řídicích funkcích ve firmách, v oboru práva, v personalistice, finančnictví nebo ekonomii a museli by být navíc nestraníky. Činnost výboru by stála podle odhadů 700 tisíc až milion korun ročně.

Veřejnou kontrolu nominací by podle předlohy mělo posílit mimo jiné zveřejňování zápisů z pohovorů s kandidáty, které by vládní výbor vedl.

Stejný návrh byl ve hře už v minulém volebním období, Sněmovna ho ale nestihla projednat. Tehdy jej vedle zástupců ANO podepsali například také zákonodárci KDU-ČSL, STAN a Úsvitu. Předkladatelé i nyní poukazují na to, že návrh zákona vychází z věcného záměru, který v minulosti schválil tehdejší kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

ČTK