Zprávy o udržitelnosti veřejných financí v Česku by se měly připravovat na kratší období, ne na půl století. Národní rozpočtová rada by je měla předem také dávat k projednání. Shodli se na tom zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Novinářům to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Mluvčí Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios na dotaz ČTK upozornil, že zákon radě ukládá vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Zdůraznil také, že zákon, kterým byla rada zřízena, klade důraz na její nezávislost.

Lze jej dokonce interpretovat tak, že rada projednávání předem s ostatními orgány, jako je ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí či vláda neumožňuje z toho důvodu, aby nebyla vystavena politickým vlivům,“ uvedl. Dodal, že nezávislé fiskální instituce v zahraničí zpracovávají obdobné dokumenty rovněž s horizontem v desítkách let.

Rada zprávu o výhledu do roku 2068 zveřejnila loni. Propočítala, že při zachování nynějších podmínek by za půl století mohl kvůli stárnutí dosáhnout dluh veřejných financí až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP). Projednání zprávy na tripartitě provázela bouřlivá debata. „Nezávislé fiskální instituce v zahraničí zpracovávají obdobné dokumenty rovněž s horizontem v desítkách let. Například ve Finsku je to 40 let, na Slovensku, ve Velké Británii či ve Slovinsku, mají horizont 50 let. Dokonce i Ministerstvo financí ČR zpracovává a zveřejňuje vlastní analýzu udržitelnosti veřejných financí s horizontem delším než 50 let (až do roku 2070),“ upozornil Aliapulios.

Závěr byl takový, že ta zpráva skutečně nebyla šťastně formulována, nevycházela z dostatečné analýzy. Celá tripartita by byla ráda, aby zprávy tohoto typu byly projednávány s dostatečným předstihem a nevystřeleny do mediálního prostoru,“ uvedl Plaga. Diskuse o zprávě byla podle něj „poměrně dlouhá a bouřlivá“.

Zpráva uvádí, že nárůstu schodků nedokáže zabránit ani vyšší hospodářský růst. Nepříznivý vývoj by podle rady brzdilo zvýšení daní, odsunutí důchodového věku či snížení poměru penze k průměrné mzdě. Peníze na důchody budou chybět hlavně po polovině 30. let, kdy budou na odpočinek odcházet silné ročníky ze 70tých let, takzvané Husákovy děti. Zprávou chtěla rada upozornit na situaci v Česku.

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka premiér Andrej Babiš (ANO) dnes použil vůči zprávě „výrazně tvrdá slova“. Cítil se prý zřejmě dotčen tím, že současná vláda jako by nekonala opatření ke zlepšení situace a zvyšovala svými kroky budoucí výdaje. Předseda vlády kritizoval hlavně to, že zpráva hrozí „řeckým scénářem“, popsal Samek. „My s tím souhlasíme. Strašit tím, že se za 50 let česká ekonomika zhroutí, když předpokládáme, že se vlády budou chovat odpovědně, je opravdu divné,“ řekl místopředseda odborové centrály. Podle něj je padesátileté období dlouhá doba, kdy se dá vývoj těžko odhadnout.

Aliapulios upozornil, že rada nijak nerozporuje, že v současnosti patří české veřejné finance k nejzdravějším v Evropě. „Ale smysl zprávy je právě v tom, že současnost i blízká budoucnost mohou zastírat neudržitelné nastavení pro delší časový horizont,“ uvedl.

Části zprávy kritizovali i zaměstnavatelé. „Odhady jsou dělané na 50 let dopředu, což je nesmysl. Potřebujeme, aby to bylo kratší období,“ uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Podle něj je tak možné provést opatření pro nejbližší období a při sestavování rozpočtu na další rok.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se pokoušela uzavřít diskusi smírně. Novinářům řekla, že činnost rady podporuje a její výstupy bere jako základ pro další diskusi například o návrhu změn důchodového systému. „Jsme rádi, že je paní ministryně ochotná o možných řešeních tohoto problému diskutovat, a jsme připraveni se na diskusi po odborné stránce podílet,“ uvedl Aliapulios.

ČTK