Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zřídil pracovní skupinu, která bude hledat možnosti šetření v resortu. Nevyloučil možnosti úspor v provozní oblasti, škrty v investicích odmítá. Věří tomu, že ke krácení rozpočtu ministerstva obrany nedojde.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata odmítl, že by bylo možné najít úspory přímo v armádě, která tvoří podstatnou část rozpočtu ministerstva obrany. Poznamenal, že pokud budou zastaveny důležité přezbrojovací projekty, bude ohrožena bezpečnost státu. ČR se zavázala v NATO dávat do roku 2024 dvě procenta HDP na obranu. Nyní to je něco přes procento.

Ministry vyzvala v souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2020 k hledání úspor ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Konkrétní návrhy od nich očekává na začátku března. Šetřit chce i v personální oblasti, což by se ale nemělo týkat ozbrojených složek.

Metnar věří tomu, že se plánované úspory nedotknou modernizačních plánů ministerstva. Možné úspory nebude hledat v investiční, ale v provozní oblasti. „Pevně věřím a udělám pro to všechno, aby nedošlo ke krácení v této oblasti,“ řekl.

Zřídil proto pracovní skupinu, která posoudí efektivitu jednotlivých agend ministerstva obrany. Zároveň nevyloučil to, že na základě posouzení výsledků nebude naopak v některých oblastech požadovat posílení.

Ministerstvo obrany si dlouhodobě stěžovalo na své podfinancování. I když Česká republika při vstupu do NATO slíbila dávat na svou obranu dvě procenta HDP, výdaje postupně klesaly až pod jedno procento. Ministerstvo a armáda tak musely důsledně šetřit, v důsledku čehož se počet vojáků snížil o několik tisíc a vzrostl také vnitřní dluh resortu. Nyní rozpočet každoročně o několik miliard roste. Na letošní rok má obrana k dispozici 66,7 miliardy korun, což je asi 1,19 procenta HDP. V roce 2021 vláda slibuje výdaje 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvou procent HDP.

Náměstek ministra obrany Jakub Landovský (ČSSD) dnes řekl, že výdaje brzy po vstupu do NATO v roce 1999 začaly klesat. „My jsme to období ekonomického růstu a snižování obranných rozpočtu prošli tak, že jsme ty peníze, které nám dnes chybí, investovali do civilních věcí, do školek, do škol. Vybrali jsme si mírovou dividendu,“ poznamenal. Dodal, že si nedovede představit, aby se kapitola ministerstva obrany brala jako jakákoli jiná kapitola státního rozpočtu. I podle něj jsou úspory možné jen v provozu. Celková suma, kterou ministerstvo z rozpočtu dostane, ale podle něj musí zůstat stejná.

Že stát ke škrtům v obraně nepřistoupí, věří i Opata. Varoval před odsunutím strategických modernizačních projektů. Upozornil, že většina armádní techniky patří ještě do období studené války. Její obměnou se tak vojsko podle něj dostane pouze na standardní úroveň. „Pokud se ty projekty neuskuteční, za mě z vojenského pohledu dojde k ohrožení bezpečnosti České republiky,“ zdůraznil. Prostory pro škrty v armádě nevidí.

ČTK